Zpráva o programu použití rekonvalescentní plazmy při léčbě pacientů s onemocněním covid-19 v ČR a výsledky národní multicentrické studie RESCOVID-19

Autoři

  • Miloš Bohoněk
  • David Řezáč
  • Dominik Kutáč
  • Pavel Vabroušek
  • Jan Kubů
  • Jakub Tomáš
  • Klára Trojanová
  • Marie Urbánková
  • Aleš Chrdle
  • Kateřina Volfová
  • Jiří Sagan
  • Šárka Blahutová
  • Jan Máca
  • Ivan Rychlík
  • Kateřina Vonášková
  • Radek Majerčin
  • Renata Králová
  • Petr Štěpának
  • Michal Holub

Klíčová slova:

covid-19, rekonvalescentní plazma, terapeutický výsledek, virus-neutralizační protilátky

Abstrakt

Úvod:

Výroba a použití rekonvalescentní plazmy (RP) získané od osob, které prodělaly onemocnění covid-19, se v době pandemie SARS-CoV-2 stala rychle dostupnou léčebnou metodou v řadě zemí, včetně České republiky. V období duben 2020–duben 2021 bylo v ČR vyrobeno celkem 19 079 tranfuzních jednotek (T.U.) RP, z toho bylo vydáno 14 197 T.U. pro cca 7100 pacientů v 61 nemocnicích. Z celkového počtu 131 000 hospitalizovaných pacientů s covid-19 za dané období byla RP podána 5,4 % pacientům. Pro zhodnocení účinnosti a bezpečnosti léčby RP onemocnění covid-19 byla provedena retrospektivní multicentrická studie RESCOVID-19.

Materiál a metodika:

Primárním cílem studie, do které se zapojilo 6 nemocnic, bylo zhodnocení klinické účinnosti RP v léčbě covid-19 oproti shodné standardní terapii bez podání RP. Sekundárním cílem bylo zhodnocení vlivu výše hladiny anti-SARS-CoV-2 protilátek (VNP) v RP na přežití a rychlost úzdravy. Dále byl zjištěn výskyt a závažnost nežádoucích reakcí spojených s podáním RP.

Výsledky:

Do studie bylo zařazeno celkem 1506 pacientů, z toho 414 (27,3 %) léčených RP a 1092 (72,7 %) bez této léčby (kontrolní skupina). Výsledky modelu logistické regrese ukázaly odhad střední hodnoty pravděpodobnosti přežití 91,8 % u pacientů skupiny s RP podanou do 3 dnů od počátku příznaků (n = 100), což je podobné jako u kontrolní skupiny s pravděpodobností přežití 91,7 %. Nejhorší výsledky pak byly zjištěny u skupiny pacientů s podanou RP po 3. dnu (n = 313), kdy přežití bylo pouze 82,3 %. Nicméně pacienti s RP aplikovanou do 3. dne se zotavili významně dříve oproti kontrolám i nemocným s RP podanou po 3. dnu. Ve studii nebyl prokázán vliv obsahu anti-SARS-CoV-2 protilátek v RP na přežití (78% přežití při VNP ≤ 320, 78% přežití u VNP ≥ 320). Nežádoucí účinky související s podáním RP byly zaznamenány u 2,17 % pacientů; ve všech případech klinicky málo závažné.

Závěr:

Výsledky studie prokázaly, že časná aplikace RP urychlila úzdravu, ale neměla vliv na přežití covid-19. Na přežití covid-19 neměl také vliv obsah anti-SARS-CoV-2 v RP, který nesouvisel ani s rychlostí úzdravy.

Stahování

Publikováno

2023-10-11