Moderní terapeutické postupy v léčbě relabovaného a refrakterního lymfomu marginální zóny
Klíčová slova:
lymfom marginální zóny, relaps, terapieAbstrakt
Lymfomy marginální zóny (MZL) jsou skupinou indolentních B-lymfoproliferací vycházejících z B-lymfocytů marginální zóny zárodečných folikulů lymfatických uzlin, sleziny nebo extranodálních tkání. Skupina zahrnuje pět rozdílných klinických jednotek, které společně představují třetí nejčastější skupinu ne-Hodgkinových lymfomů v České republice.
V posledních letech došlo u relabované, refrakterní (R/R) nemoci k významnému rozšíření spektra léčebných možností nad rámec konvenční imunochemoterapie.
V multicentrické studii fáze IIIb MAGNIFY v kohortě 76 pacientů s R/R MZL po minimálně 1 linii předchozí léčby dosáhla kombinace lenalidomidu s rituximabem následovaná udržovací terapií rituximabem nebo kombinací obou léků 64 % (49/76) míru celkové léčebné odpovědi (ORR) a 39 % (30/76) míru kompletní remise (CR). Medián přežití bez progrese (PFS) byl 41,2 měsíce. Významné rozšíření léčebných možností u R/R MZL přinesly inhibitory Brutonovy tyrozinkinázy, zejména zanubrutinib, který ve studii fáze II MAGNOLIA vedl u pacientů po ≥ 1 linií antiCD20 terapie k 68,2 % ORR (45/66) a CR u 25,8 % (17/66) nemocných. Odhadované PFS ve dvou letech bylo 70,9 % při obecně příznivém profilu toxicity. Velmi perspektivní se jeví i buněčná terapie T-lymfocyty s chimerickým antigenním receptorem, a to zejména preparát liso-cel, který u R/R pacientů s mediánem 3 předchozích linií ve studii TRANSCEND FL dosahoval ORR až 95,5 % (63/66) a CR 62,1 % (41/66) s odhadovaným 2letým PFS až 85,7 %. Data o efektivitě a bezpečnosti bispecifických protilátek u MZL jsou zatím limitovaná, relativně nejvíce informací je k dispozici u odronextamabu, který v studii fáze II ELM-2 vedl po selhání ≥ 2 systémových linií léčby k ORR i CR u 79,3 % (23/29) pacientů.