Gen MYC a jeho abnormality se zaměřením na agresivní B-buněčné lymfomy
Klíčová slova:
Gen MYC, Burkittův lymfom (BL), difuzní velkobuněčný B-lymfom (DLBCL), high-grade B-buněčný lymfom (HGBL), fluorescenční in situ hybridizace (FISH)Abstrakt
Gen MYC kóduje protein Myc, který je jedním z nejdůležitějších transkripčních faktorů. Reguluje široké spektrum buněčných funkcí, včetně proliferace, diferenciace buněk a apoptózy. K deregulaci genu MYC dochází na různých úrovních a jeho zvýšená exprese je asociována s celou řadou nádorových onemocnění. Deregulace genu prostřednictvím chromosomové přestavby je typická především pro B-buněčné lymfomy a je obvykle doprovázena agresivnějším charakterem onemocnění většinou s nepříznivou prognózou. B-buněčné lymfomy s prokázanou přestavbou genu MYC vykazují značnou variabilitu v lokalizaci zlomových míst v lokusu 8q24. Do přestavby se zapojují různí translokační partneři, jak z řad imunoglobulinových (IG) genů, tak i neimunoglobulinových (non-IG) genů. Zapojení IG genů jako translokačních partnerů MYC je považováno za negativní prognostický faktor. Významný vliv na prognózu pacientů s přestavbou genu MYC mají současně se vyskytující aberace dalších onkogenů. Přítomnost či nepřítomnost přestaveb genů MYC, BCL2 a BCL6 je současně s morfologickým posouzením definujícím kritériem pro klasifikaci agresivních B-buněčných lymfomů podle 5. revidované WHO klasifikace (2022). Nejvhodnějším způsobem detekce přestaveb je metoda fluorescenční in situ hybridizace (FISH), kterou lze použít jak na nativním materiálu, tak i na tkáňových řezech z parafinových bloků. V našem přehledu se zaměřujeme na fyziologickou funkci genu MYC, způsoby jeho deregulace, typy chromosomových aberací zahrnujících gen MYC a jejich roli v patogenezi nádorových onemocnění se zaměřením na B-buněčné lymfomy.