Porovnání GIT toxicity přípravných režimů BEAM a TEAM před autologní transplantací u pacientů s lymfomy

GIT toxicita přípravných režimů

Abstrakt

Jako standardní přípravný režim se před podáním autologní transplantace krvetvorných buněk (ASCT) u relabujících či refrakterních lymfomů používal BEAM, tedy carmustine (BCNU) v kombinaci s etoposidem, cytarabinem a melfalanem. Recentní nedostatek BCNU však vedl k nutnosti přechodu na alternativní režim, kterým se v našem centru stal od července 2018 režim obsahující thiotepu, tzv. TEAM. Rozhodli jsme se retrospektivně srovnat gastrointestinální (GIT) toxicitu obou přípravných režimů. Zahrnuli jsme 142 konsekutivně autologně transplantovaných pacientů (BEAM = 82, TEAM = 60), z nichž 31 % mělo difuzní velkobuněčný B-lymfom (DLBCL), 20 % Hodgkinův lymfom (HL), 15 % lymfom z plášťových buněk (MCL), 14 % T-buněčné lymfomy (T-NHL) a zbylých 20 % ostatní druhy non-hodgkinských lymfomů (NHL). Obě kohorty byly srovnatelné stran věku pacientů, zastoupení diagnóz a stavu nemoci v době ASCT. Po srovnání tíží GIT toxicity nebyl mezi dvěma přípravnými režimy nalezen statistický rozdíl. Žádná nebo pouze velmi mírná GIT toxicita (grade 0-I) byla přítomna u 53 pac. (64 %) po BEAM resp. 28 pac. (46 %) po TEAM (p = 0,32). GIT toxicita grade II se vyskytovala u 11 (14 %) resp. 12 pac. (20 %) (p = 0,49), grade III u 12 (15 %) resp. 16 pac. (27 %) (p = 0,21) a konečně nejtěžší grade IV u 1 (1 %) resp. 3 pac. (5 %) (p = 0,32). Pacienti dostávající režim TEAM častěji dospěli k potřebě parenterální výživy, a to ve 20 případech (33 %) oproti pouhým 13 případům (16 %) u režimu BEAM (p = 0,04). Nerelapsová mortalita (NRM) byla u obou režimů srovnatelně nízká, během hospitalizace byla 0 %, ve 3 měsících pak 2 % shodně pro oba přípravné režimy (p = 1,0).