Rehabilitace a fyzikální lékařství

Pohled ergoterapeutů, fyzioterapeutů a pacientů na aplikaci tradičních a inovativních postupů Constraint-induced movement therapy v České republice

Jitka Bonková Sýkorová, Kateřina Vondrová, Yvona Angerová, Karel Hána — Wed, 08 Jan 2025 00:00:00 +0000

Ucelený terapeutický program Constraint-induced movement therapy (zkráceně CIMT) se zaměřuje na trénink funkce paretické horní končetiny a přenos a využití získaných dovedností v běžném životě. Jednou z možností, jak lze na základě dosavadních výzkumů zvýšit dostupnost intervence, je využití informačních a komunikačních technologií. Cílem průzkumu formou dotazníkového šetření bylo zmapovat aktuální zkušenosti ergoterapeutů, fyzioterapeutů a pacientů s terapeutickým souborem metod CIMT a monitoringem domácí aktivity. Zkoumány byly aktuálně využívané komponenty CIMT, formy monitoringu, bariéry pro poskytování CIMT a také motivace i subjektivně vnímané limitace využití technologií pro monitoraci aktivit v rehabilitaci. Čeští terapeuti uvádějí jako nejčastější vnímané bariéry omezující poskytování CIMT nízký počet vhodných pacientů, nedostatek znalostí o metodě, zvýšenou administrativní i časovou náročnost, nebo se obávají vysoké náročnosti metody pro pacienty. Samotné pacienty pak limituje v zapojení se do programu jeho nízká dostupnost (nutnost dojíždění nebo nesplnění indikačních kritérií) nebo je odrazuje vysoká náročnost cvičení. Pacienti s parézou horní končetiny po poškození mozku i terapeuti jsou dle výsledků průzkumu motivováni pro distanční terapii a sdílení výsledků domácího cvičení na dálku (e-mailem, v mobilní nebo webové aplikaci nebo s využitím senzorů). Předložená práce usiluje o zvýšení povědomí o inovativních postupech v rámci CIMT a monitoringu aktivit pro zlepšení dostupnosti terapeutických postupů a potenciální snížení nákladů v klinické praxi.

Vliv dynamického sedu na bolest v oblasti zad a pánve v těhotenství

Radana Jesenická, Amálie Horklová, Jakub Wrona — Wed, 08 Jan 2025 00:00:00 +0000

Souhrn

Cíl: cílem pilotní studie bylo zjistit vliv dynamického sedu na míru bolesti v oblasti zad a pánve v těhotenství a na mobilitu a kvalitu života v těhotenství.

Soubor a metodika: výzkumu se zúčastnilo 22 těhotných žen, které byly rozděleny do experimentální a kontrolní skupiny. Experimentální skupina (n=11) ve věku 32,55±5,5 let a se vstupním Body Mass Indexem 24,81±3,26 a kontrolní skupina (n=11) ve věku 31,64±5,12 let se vstupním Body Mass Indexem 24,27±2,4. Ženy v experimentální skupině používaly při sezení dynamickou podložku po dobu 20ti minut denně, celkově po dobu dvou měsíců. K hodnocení efektu byla použita zkrácená verze McGillova dotazníku bolesti a dotazník hodnotící mobilitu a kvalitu života žen v těhotenství „Pregnancy Mobility Index“.

Výsledky: dle zkrácené verze McGillova dotazníku bolesti došlo v části bodového skóre preskriptorů bolesti u experimentální skupiny ke zlepšení a u kontrolní skupiny ke zhoršení bolesti. V porovnání mezi skupinami nebyla změna statisticky významná.

Dle dotazníku hodnotícího mobilitu a kvalitu života žen v těhotenství došlo ke zhoršení u kontrolní skupiny. Rozdíl mezi skupinami nebyl statisticky významný.

Závěry: dynamickou podložku nelze jako prevenci bolestí zad a prevenci zhoršení mobility a kvality života v těhotenství jednoznačně doporučit. Přesto parciální výsledky pilotní studie ukazují, že má význam se touto problematikou dále zabývat a provést další výzkumy především se zahrnutím většího počtu probandek.

Klíčová slova

dynamický sed, bolest dolní části zad, dotazník bolesti, těhotenství

Diagnostika a trénink neuro-vizuálních funkcí v rehabilitaci a ve sportu

Jáchym Kolář, Viktor Veselý, Pavel Kolář, Alena Kobesová — Wed, 08 Jan 2025 00:00:00 +0000

Senzorická integrace se podílí na optimálním provedení pohybu. Při opakovaném neideálním příjmu informací z okolního prostředí může docházet k narušení procesu motorického učení. Dominantním lidským smyslem je zrak. Vizuální informace jsou na úrovni centrálního nervového systému (CNS) integrovány se vstupními informacemi z jiných smyslových orgánů a kontinuálně ovlivňují motorickou činnost. V současné době se v oboru rehabilitace i ve sportu používá pojem neuro-vizuální systém (NVS), který zohledňuje propojení osy oči-mozek-tělo. Článek shrnuje recentní informace o NVS, a představuje možnosti diagnostiky NVS v klinické praxi jako je testování zrakové ostrosti, motility očí a blízkého bodu konvergence. Na základě dostupné literatury jsou popsány indikační skupiny pacientů, u kterých by mohl být neuro-vizuální trénink (NVT) efektivní součástí rehabilitace i možnosti využití u sportovců v rámci sportovního tréninku. Součástí publikace jsou dvě kazuistiky, které demonstrují vyšetření NVS a využití NVT v klinické praxi u adolescenta s poruchou pozornosti a vrozenou diplopií, a u mladé tenistky s bolestmi hlavy.