Vliv představy chůze a její náročnější varianty na svalovou aktivitu u pacientů po cévní mozkové příhodě

Autoři

  • Hana Haltmar Univerzita Palackého v Olomouci, Fakulta tělesné kultury, Katedra přírodních věd v kinantropologii
  • Miroslav Janura
  • Miroslav Haltmar
  • Milan Elfmark

Klíčová slova:

představa pohybu, chůze, svalová aktivita dolních končetin, povrchová elektromyografie, cévní mozková příhoda, subakutní

Abstrakt

Jedním z hlavních cílů rehabilitace pacientů po cévní mozkové příhodě (CMP) je funkční obnova chůze. Představa chůze se jeví jako vhodný doplněk komplexní rehabilitace pacientů po CMP, protože zlepšuje její následnou realizaci. Cílem studie bylo určit, jak se změní svalová aktivita vybraných svalů paretické i neparetické dolní končetiny u pacientů v subakutní fázi po CMP při představě běžné chůze a její náročnější varianty, chůze po čáře. Elektomyografická (EMG) aktivita m. rectus femoris, m. biceps femoris, m. tibiais anterior a m. gastrocnemius medialis byla snímána při třech úlohách představy obou typů chůze (klidová úloha bez představy chůze, představa chůze před a po jejím reálném vykonání) u 40 pacientů po CMP. Svalová aktivita se významně snížila u většiny vybraných svalů obou dolních končetin při jednotlivých úlohách představy běžné chůze a chůze po čáře. U paretického m. gastrocnemius medialis a neparetického m. rectus femoris a m. biceps femoris jsme nalezli nižší EMG aktivitu při úlohách představy náročnější situace. Svalová aktivita paretické a neparetické dolní končetiny se nelišila při představě před a po realizaci obou typů chůze. Z výsledků studie vyplývá, že představa běžné chůze a chůze po čáře mění svalovou aktivitu paretické i neparetické dolní končetiny. Zjištěné poznatky mohou usnadnit aplikaci představy těchto pohybů v rámci komplexního rehabilitačního přístupu u subakutních pacientů po CMP.

Stahování

Publikováno

2024-09-17