Pracovní rehabilitace a její dopad na kvalitu života osob se zdravotním postižením
dotazníkové šetření WHO DAS II
Klíčová slova:
Pracovní rehabilitace, Pracovně rehabilitační středisko, Osoba se zdravotním postižením, kvalita života, WHO DAS IIAbstrakt
Cíl: Článek představuje výsledky výzkumu vlivu pracovní rehabilitace na kvalitu života zapojených osob se zdravotním postižením. Pracovní rehabilitace byla zabezpečena úřady práce ve spolupráci se třemi experimentálními pracovně rehabilitačními středisky (Chomutov, Brno, Pardubice) v letech 2021 – 2022. Výzkum proběhl v rámci evropského projektu v letech 2020 – 2023.
Metody: Kvalita života byla zkoumána u účastníků pracovní rehabilitace (n = 93), kteří se zapojili do pilotní studie a souhlasili se zapojením do výzkumu, který byl proveden s využitím dotazníku WHO DAS II. U účastníků byly porovnány výsledky testování před vstupem do pracovní rehabilitace (A), při ukončení pracovní rehabilitace (B) a u zaměstnaných účastníků (n = 59) také 3 měsíce po nástupu do zaměstnání (C).
Závěr: Ke zlepšení kvality života sledovaných účastníků pracovní rehabilitace došlo v oblasti životní aktivity (zahrnující oblast práce) a účasti ve společnosti, a to bez ohledu na to, zda si udrželi nebo neudrželi zaměstnání alespoň 3 měsíce. Účast ve společnosti a životní aktivity byly při vstupu do pracovní rehabilitace vnímány jako nejvíce problémové. Ke zlepšení v těchto oblastech došlo nejvíce u klientů, kteří si udrželi zaměstnání alespoň 3 měsíce. U klientů, kteří si udrželi zaměstnání alespoň 3 měsíce, nedošlo ke zlepšení kvality života pouze v oblasti potíže s pohyblivostí a sebeobsluha. Potíže s pohyblivostí a sebeobsluha byly při vstupu do pracovní rehabilitace celkově klienty vnímány jako nejméně problémové.