Česká gynekologie

Předoperační a pooperační staging u karcinomu endometria – prospektivní studie

Ondřej Brych — 2024-02-22

Cíl: Cílem práce je zhodnotit, jak často dochází ke změně předoperačního a pooperačního stagingu u pacientek s karcinomem endometria.

Soubor a metody: Prospektivně jsme hodnotili soubor 166 pacientek s karcinomem endometria. Všechny podstoupily abdominální hysterektomii s bilaterální adnexektomií a detekcí sentinelové uzliny pomocí Tc^99m koloidu a patentové modři. U pacientek s vysokým rizikem byla provedena ještě pánevní lymfadenektomie. Analyzovali jsme výsledky předoperačních a pooperačních histologických vyšetření a statisticky je vyhodnotili.

Výsledky: Alespoň jedna sentinelová uzlina byla detekována v 71,1 % případů. Ve 40,6 % případů byla detekována sentinelová uzlina oboustranně. Ke změně gradu tumoru v definitivním histologickém vyšetření došlo ve 48 případech (31,4 %). Ke zvýšení gradu tumoru došlo ve 22 případech (14,4 %) a ke snížení gradu tumoru ve 26 případech (17 %). Upgrade tumoru z histologicky low-risk do high-risk skupiny byl v osmi případech. Histopatologický typ tumoru byl v definitivním histologickém vyšetření změněn v 6,6 %, celkem 4,6 % se přesunulo do histopatologicky high-risk skupiny. Lokální stage tumoru se předoperačně a pooperačně lišil v 57,3 %, v 19,2 % se případy přesunuly z low/intermediate-risk skupiny do intermediate-high/high-risk skupiny onemocnění.

Závěr: Určení předoperačního stage a grade tumoru je zatíženo velkou chybovostí, mnoho případů je po chirurgickém stagingu přesunuto do intermediate-high/high-risk skupiny onemocnění. Výsledky potvrzují význam druhého čtení histopatologie z předoperačních biopsií u žen referovaných do onkogynekologického centra. Detekce a vyšetření sentinelové uzliny by měly být provedeny i u předoperačně low/intermediate-risk skupin pacientek. Umožní to optimalizaci pooperační léčby.

Význam vaginální tamponády po laparoskopické sakrokolpopexi – retrospektivní studie

Adéla Marinič Veverková — 2024-02-22

Cíl: Porovnat subjektivní a objektivní výsledky laparoskopické sakrokolpopexe (LSC) ve vztahu k zavedení poševní tamponády.

Metodika: Do studie bylo zařazeno 125 žen po LSC operovaných v letech 2013–2016 s kompletním ročním sledováním. Pacientky se současně provedenou totální hysterektomií byly vyřazeny ze studie. Základní charakteristiky pacientek, předoperační POP-Q, operační protokol a zpráva z roční kontroly byly vyhledány pomocí klinického informačního systému. Subjektivní výsledek operace byl hodnocen pomocí PGI-I (patient global impression of improvement). Objektivní výsledek operace byl hodnocen pomocí kompozitní definice selhání operace na základě POP-Q (Ba ≥ –1, C ≥ –3, Bp ≥ –1). Pacientky byly rozděleny do dvou souborů podle toho, zda měly zavedenou vaginální tamponádu po operaci, či
nikoli. Statistické zpracování bylo provedeno pomocí χ2 , Wilcoxonovým a Fischerovým testem dle rozložení normality.

Výsledky: Do studie bylo zařazeno celkem 125 žen; 48 (38,4 %) po LSC, 58 (46,4 %) s konkomitantní supracervikální hysterektomií a 19 (15,2 %) po sakrohysterokolpopexi. Vaginální tamponáda byla zavedena na 24–48 hod po operaci u 86 (68,8 %) žen. Skupiny se nelišily ve věku, indexu tělesné hmotnosti, kouření či předoperačním kvalifikačním prolapsu pánevních orgánů. Nezaznamenali jsme statisticky významné rozdíly v PGI-I rok po operaci. Rozdíl v objektivním selhání operace nedosáhl statistického významu, přestože více selhání bylo ve skupině bez tamponády (12,8 vs. 3,5 %; p = 0,09). Průměrná hodnota bodu C rok po operaci byla nižší ve skupině bez tamponády (–7 vs. –7,5; p < 0,009). Ve sledovaném souboru nebyla
zaznamenána extruze síťky či závažná komplikace.

Závěr: Vaginální tamponáda po LSC nejspíše nemá vliv na spokojenost pacientek po operaci, nicméně může být spojena s lepším anatomickým výsledkem operace po 1 roce. Výsledky studie je třeba potvrdit podrobnějším prospektivním zhodnocením.

Diskrepance stagingové a peroperační klasifikace endometriózy pánve dle #Enzian 2021

Katarína Križanová — 2024-02-22

Cíl: Cílem práce je komparace rozsahu ovariální formy endometriózy dia gnostikované v rámci předoperačního stagingu s následným peroperačním nálezem. Definice pozorovaných diskrepancí dle klasifikace #Enzian 2021.

Soubor a metodika: Soubor zahrnuje 62 pacientek
v reprodukčním věku s předoperačním nálezem ovariálního endometriomu. Pacientky byly rozděleny dle klasifikace #Enzian 2021 do podskupin (O1, O2 + O3) s unilaterálním a bilaterální nálezem. Hodnocena byla procentuální shoda předoperačních a peroperačních nálezů.

Výsledky: V hodnocení ovariálního postižení vykazuje ultrazvuková diagnostika předoperačního nálezu téměř 100% shodu s nálezem na vaječnících během operace. Periadnexální adheze byly předoperačně predikovány pouze v polovině případů. Rozdíl v lateralitě byl potvrzen při T3 postižení v podskupině O2 + O3. Při bilaterálním postižení je nález přítomnosti adhezí 3. stupně dvojnásobný. V souboru byla pozorována asociace ovariální formy endometriózy (O2–O3) s hlubokou infiltrující endometriózou malé pánve v 50 %.

Závěr: Ovariální forma endometriózy je asociována s výskytem dalších ložisek endometriózy v malé pánvi. V práci bylo potvrzeno, že předoperační staging rozsah postižení malé pánve endometriózou podhodnocuje. Při operačním řešení ovariální formy endometriózy je nutno očekávat rozsáhlý adhezivní proces.

Pandemic fear and psychological resilience in pregnant women after the pandemic – a study in Turkey

Fatih Akkus — 2024-02-22

Aims: The aim of this study was to investigate the levels of pandemic-related fear, depression, stress and anxiety in pregnant women in different trimesters after the pandemic and to examine their relationship with psychological resilience.

Methods: A total of 250 women were included in the study, including 125 pregnant women and 125 healthy controls. The participants were divided into three groups according
to their trimester of pregnancy. The Depression-Anxiety-Stress Scale 21 (DASS-21), the Epidemic Disease Anxiety Scale (EDAS) and the Short Psychological Resilience Scale (SPRS) were used to measure depression, anxiety, stress and psychological resilience.

Results: Pregnant women had significantly higher DASS-21 total scores [19 (4–42)] than healthy controls [11 (1–42)], P = 0.001. The prevalence of depression, anxiety and stress was 23.2%, 44% and 20% respectively in pregnant women compared to 12.8%, 31.2% and 9.6% in healthy controls. DASS-21 total scores were highest in the 1^st (21.2 ± 5.8) and 3rd (22.8 ± 8.9) trimesters and lowest in the 2^nd (16.1 ± 6.9) trimesters. The DASS-21 total score was positively correlated with the EDAS total score and the pandemic perception subscale. SPRS total score was negatively correlated with anxiety, stress and DASS-21 total score.

Conclusion: Pregnant women experienced higher levels of depression, anxiety, stress, and pandemic anxiety
than non-pregnant women in the post-pandemic period. Psychological resilience was negatively associated with depression, anxiety, and stress in pregnant women. These findings indicate that the pandemic negatively affects the mental health of pregnant women and the importance of
providing psychological support services to protect their mental health.

Occurrence of acute retrobulbar hemorrhage during birth

Karel Hurt — 2024-02-22

Souhrn
Cil: Prezentace akutního retrobulbárního subperiostálního krvácení (následně hematom) v průběhu porodu. Popisujeme jeho výskyt, možné hrozby s ním spojené a metody léčby.
Úvod: Akutní retrobulbární krvácení je vždy závažný stav. I když není spojen s jiným očním traumatem, může způsobit trvalou slepotu. Důvodem je konstrikce oka, snížení krevního zásobení a tím narušení přísunu kyslíku do citlivých tkání sítnice. Po krátké době se funkce těchto tkání začne zhoršovat a ztrácejí svou přirozenou funkci. Primárním diagnostickým postupem je měření nitroočního tlaku/intraocular pressure (IOP). I když ideální diagnostické nástroje nejsou vždy dostupné, doporučuje se při jeho zvýšení provést laterální kantotomii (eventuálně s inferiorní kantolýzou), LCC, ke zmírnění IOP v akutních situacích. Normální nitrooční tlak je 8-21 mmHg.

Vlastní pozorování: Ve druhé době porodní se u naší 29leté rodičky náhle objevilo retrobulbární krvácení s následnou exoftalmií a diplopií. Plod byl porozen krátce po této události. Následující průběh porodu byl normální, včetně sutury hráze a konečně následně i celé šestinedělí. Naše pacientka měla štěstí, protože její zraková ostrost a IOP byly fysiologické. Mohla být proto zvolena observační léčebná strategie. Po 5 týdnech jsme zaznamenali úspěšnou resorbci hematomu, vymizení exoftalmie a diplopie bez dalších následků.
Závěr: Presentovali jsme retrobulbární subperiostální krvácení u naší pacientky v průběhu porodu. Vyzvedli jsme možné hrozby, které mohou vést až k trvalé slepotě a doporučené postupy léčby. I když tato situace, její výskyt je extrémně vzácná, znalost doporučených postupů může rozšířit profesionální armamentarium, zvláště v situacích, kdy není včas k dispozici oční chirurg.

Occult invasive cervical cancer, FIGO III stage, with a negative Pap smear test – clinical presentation and brief review of the literature

Paolo Meloni — 2024-02-22

Occult cervical cancer is rare and is diagnosed incidentally after simple hysterectomy. The staging on histological examination is usually International Federation of Gynecology and Obstetrics (FIGO) stage I, rarely higher with negative preoperative diagnostic tests such as Pap smear. The clinical case in question is a rare case of cervical carcinoma diagnosed at the time of hysterectomy with a negative exo-endocervical Pap smear, diagnostic tests including transvaginal ultrasound, abdominal magnetic resonance imaging and abdominal computed tomography with a diagnosis of degenerating myoma or suspected sarcoma. In the operating theatre the surgical radicality was modified and the operation was completed with removal of the parameters, vaginal collar and bilateral pelvic lymphadenectomy. The final histological examination indicated FIGO stage III, for which the patient underwent radiotherapy and chemotherapy.

Primary perineal endometriosis – a case report and literature review

Yilan Tian — 2024-02-22

Endometriosis is a common gynecological disease caused by the implantation of active endometrial cells outside the uterine cavity. In most cases, endometriosis occurs in the pelvic area, such as the ovary, Douglas’ pouch, or uterine sacral ligament. Some rare cases of extrapelvic endometriosis can also occur in the perineum, urinary system, gastrointestinal tract, nervous system, chest, subcutaneous tissue, and skin. Endometriosis of the perineum is usually secondary to obstetric trauma, such as perineal laceration or episiotomy. To date, few cases of spontaneous perineal endometriosis have been reported. Herein, we report a rare case of spontaneous deep perineal endometriosis. Notably, the patient had typical symptoms of regular pain during menstruation with no history of delivery or perineal trauma. The patient recovered well
after postoperative gonadotropin releasing hormone agonist injection.

Faktory zvyšující riziko malignity při nálezu endometriálního polypu v ultrazvukovém obraze

Petra Vinklerová — 2024-02-22

Cílem publikace je přinést ucelený přehled rizikových faktorů a jejich vztahu ke vzniku malignity endometria při ultrazvukovém nálezu endometriálního polypu. Přehledová práce byla vytvořená systematickým sběrem a tříděním původních prací, review a metaanalýz se vztahem k problematice endometriálních polypů a riziku přítomnosti malignity. Každý jednotlivý předpokládaný rizikový faktor byl samostatně podroben rozboru literatury. V případě abnormálního děložního krvácení, vyššího věku pacientky a hodnoty BMI se výsledky studií poměrně jednotně shodují na vysokém riziku přítomnosti malignity v děložním polypu. Vysoké riziko mají také pacientky s Lynchovým syndromem. Co se týče potencionálních rizikových faktorů, jako je počet a velikost polypu, diabetes, hypertenze či pozitivní rodinná anamnéza, tak není dostatek dat k jasnému závěru a/nebo se publikované výsledky liší.

Ženský orgasmus, reprodukce a párové vztahy

Zlatko Pastor — 2024-02-22

Deficit či obtížné dosahování ženského orgasmu je považováno v klasifikačních systémech pohlavních dysfunkcí za poruchu komplikující párovou sexualitu. Tato premisa je běžně přijímána, přestože je koitální anorgasmie většinovou statistickou normou a dosažení orgasmu zevní stimulací není u žen tak snadné jako u mužů. Projevy ženského vyvrcholení jsou variabilní a souvisí s mnoha proměnlivými faktory. Některé teorie předpokládají vysokou míru korelace mezi schopností orgastického prožitku, sexuálními postoji a chováním, ale také souvislosti s reprodukčním potenciálem či stabilitou partnerských vztahů. Ženský orgasmus je mnohdy vnímán jako diskriminační mechanismus determinující postoje k sexualitě nebo je dokonce považován za jakýsi katalyzátor plodnosti. Konsenzus o jeho významu neexistuje. Relevantní studie vyvracejí teorie o jeho pozitivních partnerských adaptačních funkcích i o vlivu na fertilitu. Orgasmus je u žen, pravděpodobně, vedlejším evolučním produktem jeho mužské varianty, neboť klitoris i penis mají identický embryonální základ. Ženská anorgasmie by neměla být považována za jednoznačnou diagnózu, natož za paradigma psychiatrického konstruktu působící frustrace či jiné problémy.

Uterovesical fistula and its treatment in Sub-Saharan Africa

Tomáš Brtnický — 2024-02-22

Aim: Aim of the study to summarize the current information on diagnostic and treatment options for uterovesical fistula as a consequence of iatrogenic complication.

Methods: Literature review of available information on surgical treatment options for uterovesical fistula resulting from previous caesarean section and comparison with our own experience in the developing world.

Conclusion: Uterovesical fi stula is an abnormal communication between the bladder and uterus. The cause of this pathology in most cases is an iatrogenic complication, most commonly arising after a caesarean section. The incidence of this pathology varies significantly geographically. In developed countries, these fistulas are rather rare. On the other hand, in developing countries, uterovesical fistulas are more common with a significant impact on the subsequent life of the patient due to generally inaccessible health care.

Pôrodný plán – jeho právne a medicínske implikácie

Andrea Erdősová — 2024-02-22

Pôrodný plán je dokument, v ktorom sa spresňujú preferencie a očakávania rodičky týkajúce sa pôrodu a včasného šestonedelia. Účelom pôrodného plánu je nadviazať a vhodne sprostredkovať komunikáciu o prianiach rodičky týkajúcich sa pôrodu s poskytovateľmi zdravotnej
starostlivosti. So zvyšovaním informatizácie spoločnosti je pôrodný plán v súčasnosti veľmi diskutovanou témou. V článku uvádzame historický pohľad na pôrodný plán ako aj aktuálnu legislatívu týkajúcu sa pôrodného plánu, keďže nepovažujeme právne povedomie pôrodníkov v súčasnosti za dostatočné. Cieľom článku je osloviť odbornú verejnosť, aby mala aktuálne informácie o pôrodnom pláne najmä v diskusii s pacientkami, ale aj pri forenzných konaniach. Udržanie výborných výsledkov v perinatológii je možné v našich podmienkach len zabezpečením odbornej, empatickej a veľmi intímnej zdravotnej starostlivosti v nemocničných zariadeniach.

Nová doporučení k informování pacientů a dárců gamet v asistované reprodukci

Hana Konečná — 2024-02-22

Počty cyklů asistované reprodukce s využitím dárcovských částí těla zásadním způsobem rostou. Jen v Evropě se ročně narodí ke stotisíci dětí, které mají nějaký vztah ke třem a více rodičovským osobám. Evropský odborný garant European Society of Human Reproduction and Embryology proto vydal v roce 2022 doporučení k informování dárců, příjemců a takto narozených dětí. Náš článek analyzuje vývoj v této oblasti a navrhuje řešení pro ČR. Je nutné, aby poskytovatelé okamžitě reagovali na fakt, že anonymitu dárcovství už nelze garantovat, a přizpůsobili tomu obsah konzultací a informovaných souhlasů potenciálních dárců a žadatelů. Legislativa pak má dvě možná řešení: 1. přistoupit na systém „polyparenthood“ nebo 2. cykly s dárcovstvím zásadním způsobem omezit.

Diagnostika a léčba endometriózy

Sekce pro léčbu endometriózy ČGPS ČLS JEP — 2024-04-22

Doporučený postup Sekce pro léčbu endometriózy ČGPS ČLS JEP