Česká gynekologie

HIV infekce a nepříznivé perinatální výsledky – metaanalýza předčasného porodu, nízké porodní hmotnosti a novorozenců malých na gestační věk

2025-02-26T20:33:39+00:00

Souhrn: HIV zůstává významnou globální výzvou v oblasti veřejného zdraví, která postihuje miliony lidí, přičemž největší zátěž připadá na subsaharskou Afriku. Navzdory pokroku v antiretrovirové terapii (ART) a globálním snahám o kontrolu přenosu zůstává vliv HIV na těhotenské výsledky důvodem k obavám. Cíl: Tato studie hodnotí souvislost mezi mateřskou infekcí HIV a nepříznivými těhotenskými výstupy, zejména předčasným porodem (PTB – preterm birth), nízkou porodní hmotností (LBW – low birth weight) a novorozenci malými vzhledem k danému gestačnímu věku (SGA – small for gestational age), prostřednictvím komplexní metaanalýzy. Materiály a metody: Systematické vyhledávání v anglicky psaných databázích (Medline, Web of Science, Ovid, Scopus a Google Scholar) identifikovalo relevantní studie publikované v letech 2014–2024. Zahrnuty byly retrospektivní a prospektivní kohortové studie s dobře definovanými kontrolními skupinami HIV-negativních matek. Vyloučeny byly studie bez odpovídajících kontrol, s vícečetnými těhotenstvími nebo bez adjustovaných statistických výsledků. Celkem bylo zahrnuto osm studií zaměřených na PTB, pět na LBW a pět na SGA. Výsledky: Metaanalýza prokázala významnou souvislost mezi mateřskou infekcí HIV a PTB (OR = 1,55; 95% CI 1,38–1,74; p < 0,001), LBW (OR = 1,57; 95% CI 1,24–1,98; p < 0,001) i SGA (OR = 1,24; 95% CI 1,10–1,40; p < 0,001). Heterogenita byla mírná u PTB (I² = 38,2 %), LBW (I² = 55,9 %) a nízká u SGA (I² = 7,6 %), s minimálním publikačním zkreslením dle Eggerova testu. Diskuze: Výsledky zdůrazňují negativní dopad HIV na těhotenství a potřebu optimalizace ART ke snížení rizik. Další výzkum by měl sledovat vliv různých režimů ART a dynamiku imunitního systému na vývoj plodu.

Náhodná materská úmrtnosť na Slovensku v rokoch 2007–2024

2025-03-29T21:02:12+00:00

Cieľ: Analýza náhodnej úmrtnosti matiek na Slovensku v rokoch 2007–2024 z databázy Slovenskej gynekologickej a pôrodnej spoločnosti (rozšírené štatistické údaje). Metódy: Retrospektívna populačná analýza materskej úmrtnosti v rokoch 2007 až 2024 sa zameriavala na náhodné úmrtia matiek. Analýza prípadov náhodnej materskej mortality bola vykonaná podľa Medzinárodnej klasifikácie chorôb (ICD-10) pre materskú mortalitu (ICD-MM). Výsledky: Medzi rokmi 2007 a 2024 zomrelo na Slovensku 123 žien. Index materskej mortality (MMR – maternal mortality ratio) bol 12,46 na 100 000 živonarodených detí. Pätnásť žien (12,20 %) zomrelo z náhodných príčin (MMR 1,52/100 000 živonarodených detí). Z priamych príčin zomrelo 51 žien (41,46%) z nepriamych príčin 54 žien (43,90 %) a tri ženy (2,44 %) umreli z neznámej príčiny. Z náhodných úmrtí, 80 % bolo v dôsledku polytraumy – autonehody (66,67 %), zrazenie vlakom (6,67 %), zaseknutie vo výťahovej šachte (6,67 %). Tri prípady úmrtí boli v dôsledku vraždy (domáce násilie) – 20 %. Záver: Štúdia poukazuje na problém nedostatočného rozpoznávania náhodných materských úmrtí napriek ich významnému vplyvu na verejné zdravie. Slovenská gynekologicko-pôrodnícka spoločnosť sa snaží identifikovať a zhromažďovať údaje o náhodnej materskej úmrtnosti na Slovensku, ktorá nie je zahrnutá v oficiálnych štatistikách. Riešenie tohto prehliadaného problému je kľúčové pre zlepšenie materského zdravia a zabezpečenie komplexnej bezpečnosti matiek na celom svete.

Může anti-Müllerův hormon predikovat úspěšný odběr spermií u mužů s idiopatickou neobstrukční azoospermií?

2025-05-13T09:11:18+00:00

Cíl: Zhodnotit, zda hladiny sérového anti-Müllerova hormonu (AMH) mohou predikovat výsledky extrakce spermií (SR – sperm retrieval) u mužů s idiopatickou neobstrukční azoospermií (iNOA – idiopathic non-obstructive azoospermia) podstupujících mikrodisekci extrakce spermií z varlat (mTESE – microdissection testicular sperm extraction) a vyvinout prediktivní model, který může mít vliv na klinické rozhodování. Materiály a metody: Tato retrospektivní multicentrická kohortová studie zahrnovala 72 mužů s diagnózou iNOA, kteří podstoupili mTESE v období od prosince 2022 do května 2023 ve dvou centrech IVF v Turecku. Před operací byly měřeny hladiny sérového AMH a folikuly stimulujícího hormonu (FSH). Pacienti byli rozděleni do skupin TESE-pozitivních (+SR) a TESE-negativních (−SR) na základě přítomnosti spermií ve tkáni varlat. Mezi skupinami byly porovnány hormonální a klinické parametry a byl vytvořen multivariační logistický regresní model pro identifikaci nezávislých prediktorů výsledku SR. Pro stanovení diagnostické přesnosti a optimálních hraničních hodnot pro AMH a FSH byla provedena analýza křivky ROC (receiver operating characteristic). Výsledky: Ze 72 pacientů mělo 37 (51,4 %) úspěšnou SR a 35 (48,6 %) ne. Medián hladin AMH a FSH byl významně vyšší ve skupině −SR (p = 0,001 a p = 0,044). Multivariační logistická regresní analýza identifikovala sérový AMH jako jediný nezávislý prediktor pozitivního výsledku SR (p < 0,001). ROC analýza odhalila vynikající diagnostický výkon pro AMH (AUC = 0,909) s optimální hraniční hodnotou 3,4 ng/ml, což dává 75,68% senzitivitu, 91,43% specificitu; 90,32% pozitivní prediktivní hodnotu a 78,05% negativní prediktivní hodnotu (p = 0,001). Vyšší hladiny AMH byly významně spojeny s negativními výsledky SR. Závěr: Hladina sérového AMH je spolehlivým neinvazivním biomarkerem pro predikci výsledků SR u mužů s iNOA podstupujících mTESE. Hladina AMH > 3,4 ng/ml je významně spojena s nižší pravděpodobností získání spermií. Začlenění AMH do předoperačního vyšetření může pomoci vyhnout se zbytečným chirurgickým zákrokům a usměrnit klinické poradenství při léčbě mužské neplodnosti.

Přesnost modifikované CMT+ metody pro posouzení kontrakce svalů pánevního dna v těhotenství

2025-03-21T15:34:23+00:00

Cíl: Schopnost lokalizovat svaly pánevního dna (PFM – pelvic floor muscles) je nezbytná pro účinnost programů tréninku svalů pánevního dna. Cílem této studie bylo zkoumat přesnost modifikovaného testu pohybu kostrče, který zahrnuje objektivní posouzení koaktivace břišních svalů (CMT⁺) (Indexový test) ve srovnání s transabdominálním ultrazvukovým vyšetřením (TAU – transabdominal ultrasound) (zlatý standard) při diagnostice přesné kontrakce PFM. Metody: Za způsobilé k zařazení do studie byly považovány těhotné ženy, které se dostavily do nemocnice na rutinní vyšetření v polovině II. trimestru a byly schopny porozumět zdůvodnění a informacím studie. TAU prováděl jeden ze dvou vyškolených operatérů. CMT⁺ prováděl zkušený fyzioterapeut. Hodnotitel CMT⁺ ani účastníci studie výsledek TAU neznali. Výsledky: Do studie bylo zařazeno celkem 117 účastnic s průměrným věkem a průměrným BMI 30,86 kg/m² (4,5) a 23,16 kg/m² (3,7). CMT⁺ (Indexový test) správně identifikovalo pět z devíti účastnic, které nebyly schopny kontrakce svalů pánevního dna, a 107 ze 108, které byly schopny kontrakce svalů pánevního dna (senzitivita 55,6 %, specificita 99,1 %, pozitivní prediktivní hodnota 83,3 % a negativní prediktivní hodnota 96,4 %; LR+ = 60 a LR– = 0,45). Závěr: CMT⁺ je snadno proveditelný test s vysokou specificitou a negativní prediktivní hodnotou, který má další výhodu v posouzení jakékoli souběžné koaktivace břišních svalů. CMT⁺ je proto potenciálně užitečným úvodním screeningovým testem k identifikaci těch, kteří nemohou provést správnou kontrakci svalů pánevního dna a kteří by měli prospěch ze specializovaného vyšetření a strukturovaného tréninku.

Vliv sledování hCG na úzkost, depresi a kvalitu života u žen s gestační trofoblastickou chorobou

2025-02-20T13:47:53+00:00

Cíl: Posoudit vliv normalizace hormonu lidského choriového gonadotropinu na úzkost, symptomy deprese a kvalitu života u pacientek s gestační trofoblastickou chorobou a identifikovat rizikové faktory spojené s těmito výsledky. Metody: Tato longitudinální studie zahrnovala 51 žen, které byly v období postmolárního sledování nebo během léčby gestační trofoblastické neoplazie v letech 2017–2019 ve dvou brazilských centrech pro trofoblastickou chorobu. Výsledky: Normalizace hladiny lidského choriového gonadotropinu vedla k významnému snížení skóre deprese a zvýšení skóre v oblasti fyzického zdraví v obou studijních skupinách, konkrétně ve skupině s hydatiformní molou a gestační trofoblastickou neoplazií. Mít děti a touha po dětech byly spojeny s nižším skóre deprese a úzkosti a vyšším skóre v oblasti psychického zdraví, která se týká kvality života. Vnímání zdraví jako „velmi špatného“ bylo spojeno s vyšším skóre deprese a úzkosti a nižším skóre v oblasti kvality života, pokud jde o fyzické zdraví, psychické zdraví a sociální vztahy. Závěr: Remise onemocnění je spojena se snížením symptomů deprese a lepší kvalitou života v oblasti fyzického zdraví. Zatímco negativní vnímání zdraví bylo spojeno s vyšším skóre úzkosti a deprese a špatnou kvalitou života, mít děti a touha po dětech zlepšily symptomy úzkosti a deprese a kvalitu života v oblasti psychického zdraví.

Hematologické parametry a kolposkopická plocha lézí u prekurzorových lézí karcinomu děložního hrdla

2025-01-02T15:11:00+00:00

Cíle: Vyhodnotit, zda existuje souvislost mezi kolposkopickou oblastí léze a hematologickými parametry u pacientek s intraepiteliální neoplazií děložního hrdla (CIN) 2/3. Materiál a metody: Do studie byly zařazeny ženy s CIN 2/3 (n = 62). Kolposkopická oblast léze byla měřena pomocí softwaru Image J. Genotypizace lidského papilomaviru (HPV) 16, 18, 45 a 52 byla provedena pomocí PCR. Hodnotili jsme hematologické parametry. Výsledky: Hraniční hodnota monocytů byla ≤ 490,77/mm³, s citlivostí 92,3 % a specificitou 44 % (AUC = 0,662; p = 0,048). Pro distribuční šíře erytrocytů (RDW – red cell distribution width) byla mezní hodnota > 12,9 %, s citlivostí 84,6 % a specificitou 55,1 % (AUC = 0,661; p = 0,028). V univariantní analýze byl počet monocytů ≤ 490,77/mm³ a RDW > 12,9 % byl asociován s kolposkopickou plochou > 0,88 cm2 (p = 0,035; resp. p = 0,015). Po multivariační analýze zohledňující kofaktory, jako je věk, stupeň CIN, kouření a typ HPV, jako jediný nezávislý faktor RDW zůstal OR (95% CI) = 12,825 (1,348–121,971); p = 0,026. Závěr: Počet monocytů a RDW souvisí s kolposkopickou plochou léze. Krevní obraz je jednoduchý, minimálně invazivní a levný test, který je spojen s růstem prekurzorových lézí rakoviny děložního čípku a v budoucnu by mohl být potenciálně použit ve veřejném zdravotnictví.

Laserová terapie pro vrozenou cystickou adenomatoidní malformaci plodu III. typu

2025-04-02T06:31:55+00:00

Vrozená cystická adenomatoidní malformace (CCAM – congenital cystic adenomatoid malformation) je vzácná vývojová anomálie plic plodu, která může vést k těžké respirační tísni v novorozeneckém období. CCAM III. typu charakterizovaná solidními, mikrocystickými lézemi často představuje diagnostické a terapeutické problémy, zejména v progresivních případech. Popisujeme vzácný případ prenatální laserové terapie použité k léčbě plodu s diagnózou CCAM III. typu. Navzdory dvěma cyklům nevykazovala kortikosteroidní terapie léze významnou regresi, což vedlo k rozhodnutí provést ultrazvukem naváděnou intrauterinní laserovou ablaci. Zákrok vedl ke zmenšení velikosti léze, normalizaci srdeční osy plodu a příznivému perinatálnímu výsledku, kdy byl novorozenec propuštěn 5 dní po narození ve stabilním stavu. Tento případ zdůrazňuje potenciální roli fetální laserové terapie jako méně invazivní a účinné alternativy k chirurgické excizi u vybraných případů progresivní CCAM III. typu. Pro ověření bezpečnosti, účinnosti a dlouhodobých výsledků tohoto přístupu jsou zapotřebí další studie.

Izolovaná torze vejcovodu – případové zprávy jednoho symptomatického a jednoho asymptomatického pacienta

2025-03-05T09:07:43+00:00

Cíl: Prezentujeme dva případy izolované torze vejcovodů, jeden asymptomatický v postmenopauzálním období a druhý symptomatický v reprodukčním období. Kazuistiky: Případ 1: asymptomatická žena, 66 let, v postmenopauze podstoupila laparoskopickou hysterektomii a bilaterální salpingo-ooforektomii pro atypickou hyperplazii endometria. Intraoperačně byla zjištěna izolovaná torze levého vejcovodu. Případ 2: žena, 36 let, se dostavila na pohotovost s akutními břišními příznaky. Diagnostická laparoskopie odhalila izolovanou torzi levého vejcovodu. Závěr: Izolovaná torze vejcovodů, vzácný stav v reprodukčním i postmenopauzálním období, může být asymptomatická, nebo se projevovat akutními břišními příznaky.

Prenatální léčba zadních uretrálních chlopní u novorozence s anorektální stenózou

2025-03-25T08:11:39+00:00

Zadní uretrální chlopně (PUV – posterior urethral valves) jsou zodpovědné za většinu případů obstrukce dolních močových cest (LUTO – lower urinary tract obstruction) u plodů mužského pohlaví s prevalencí 1 z 5 000 živě narozených dětí. Mezi prenatální ultrazvukové nálezy patří ztluštění stěny močového měchýře, znak klíčové dírky, oligohydramnion a dilatace ureteru. Pokud se PUV neléčí, může způsobit plicní hypoplazii a selhání ledvin, které často vyžaduje dialýzu nebo transplantaci. Možnosti léčby zahrnují vezikoamniotický shunt a fetoskopickou laserovou fulguraci. PUV je zřídka spojována s anorektálními malformacemi, což představuje diagnostickou a terapeutickou výzvu. Tato kazuistika popisuje novorozence s prenatální diagnózou PUV, který podstoupil intrauterinní zákroky a následně předčasný císařský řez ve 32. týdnu. Po narození se u něj projevila renální dysplazie, kryptorchizmus a rozvinula se u něj nekrotizující enterokolitida. Navzdory opakovaným laparotomiím a kolostomii se stav dítěte zlepšil a bylo propuštěno. Ve 4 měsících potvrdilo zobrazovací vyšetření stenózu konečníku. Zdůrazňujeme diagnostická omezení prenatálního ultrazvuku v odlišení PUV od jiných příčin LUTO a přínosy fetální magnetické rezonance. Anorektální malformace mají rozmanité fenotypové prezentace a jsou spojeny s rizikovými faktory prostředí. Vzácná asociace PUV s anorektálními anomáliemi vyžaduje pečlivé prenatální poradenství kvůli potenciálním komplikacím. Tento případ zdůrazňuje důležitost včasné diagnózy a multidisciplinární léčby pro lepší výsledky.

Role tru-cut biopsie v managementu myometrálních lézí

2025-03-19T18:56:58+00:00

Cílem této práce bylo shrnout dosavadní znalosti týkající se ultrazvukem navigované tru-cut biopsie, a to zejména se zaměřením na její využitelnost v předoperační diagnostice lézí myometria. Tru-cut biopsie je využívána v gynekologické onkologii v rámci managementu pánevních a abdominálních tumorů, její použití v diagnostickém algoritmu tumorů dělohy bylo ověřeno pouze minimem prací. Tento literární přehled však poukazuje na to, že tru-cut biopsie lézí děložní svaloviny vykazuje vysokou výtěžnost vzorku k histologickému vyšetření, diagnostickou přesnost a nízkou míru komplikací. Leiomyomy patří mezi nejčastější benigní nádory dělohy, děložní sarkomy jsou oproti tomu velmi vzácné a agresivní tumory. Příznaky těchto onemocnění se od sebe neliší. Diferenciace mezi těmito dvěma patologiemi se opírá o zobrazovací metody, ultrasonografii a magnetickou rezonanci. Rozlišení mezi benigními a maligními tumory dělohy však zůstává obtížné, neboť doposud nebyla dostatečně validována kritéria odlišující benigní a maligní léze s použitím výše zmíněných zobrazovacích metod. Zavedení tru-cut biopsie do standardního diagnostického algoritmu děložních tumorů by přineslo cennou informaci o onkologické povaze zejména atypických tumorů dle ultrasonografie či magnetické rezonance a vedlo by k optimalizaci a personalizaci léčebného postupu každé pacientky.

Včasná detekce rekurentního karcinomu vaječníků, současné využití onkomarkerů, zobrazovací metody a budoucí perspektivy

2025-03-19T20:33:49+00:00

Karcinom ovaria patří mezi nejzávažnější typy gynekologických nádorů. Obvykle bývá diagnostikován v pokročilých stadiích, a to zejména kvůli asymptomatickému průběhu či nespecifickým příznakům časných stadií. Vyznačuje se také tendencí často recidivovat, a snižovat tak celkové přežití pacientek. Tento článek se zaměřuje na možnosti detekce návratu onemocnění v rámci follow-up pacientek po kompletní remisi. Podle analyzované literatury přináší potenciál časného záchytu recidiv sledování hladin onkomarkerů CA-125 a HE4 v kombinaci se zobrazovacími metodami, jako je expertní ultrasonografické vyšetření, CT a pozitronové emisní metody. Příslib přináší i nejmodernější typ počítačové tomografie – photon counting CT s vysokou detekční schopností a zároveň menší radiační zátěží. Prostor pro další diskuzi pak přináší otázka dalšího postupu u časně detekované asymptomatické recidivy.

Roboticky asistované chirurgické riešenie defektu jazvy po cisárskom reze

2025-05-12T05:04:07+00:00

Rastúci celosvetový výskyt cisárskych rezov vedie k výraznému nárastu súvisiacich pôrodníckych a gynekologických komplikácií, najmä defektu jazvy po cisárskom reze. Manažment sa riadi prevažne symptómami, reprodukčnými plánmi a individuálnymi anatomickými faktormi. V literatúre v súčasnosti chýbajú definitívne usmernenia odporúčajúce jednotný optimálny prístup riešenia defektu jazvy po cisárskom reze. Zavedenie robotickej chirurgie prinieslo sľubnú novú operačnú techniku, ktorá sa vyznačuje zvýšenou chirurgickou presnosťou, lepšou vizualizáciou, zníženou morbiditou a rýchlym zotavením pacientky. V konečnom dôsledku predstavuje prijatie roboticky asistovanej chirurgie pri oprave defektu jazvy po cisárskom reze kritický pokrok v gynekologickej chirurgii.