Česká gynekologie

Výhody sekvenování nové generace (NGS) v molekulární klasifi kaci endometriálních karcinomů – naše zkušenosti s 270 případy

2024-06-09T20:22:10+00:00

Souhrn: Cíl: Molekulární klasifikace endometriálních karcinomů (EK) dělí tyto tumory do čtyř distinktních skupin definovaných genetickým pozadím. Vzhledem k prokázanému klinickému významu se genetické vyšetření EK stává nedílnou součástí dia gnostického postupu. Doporučený dia gnostický algoritmus zahrnuje molekulárně genetický průkaz mutace genu POLE, přičemž všechny další potřebné parametry se vyšetřují pouze imunohistochemicky. Cílem této studie je sdílet naše zkušenosti s molekulární klasifikací EK, která je na našem pracovišti prováděna pomocí imunohistochemie a následně sekvenování nové generace (NGS). Metodika: Do studie byly zařazeny všechny EK dia gnostikované na Šiklově ústavu patologie ve FN Plzeň a v Bioptické laboratoři, s. r. o., od roku 2020 do současnosti. Všechny EK byly prospektivně vyšetřeny nejprve imunohistochemicky (MMR proteiny, p53) a následně molekulárně geneticky pomocí NGS za použití „customizovaného Gyncore panelu“ (zahrnujícího geny POLE, POLD1, MSH2, MSH6, MLH1, PMS2, TP53, PTEN, ARID1A, PIK3CA, PIK3R1, CTNNB1, KRAS, NRAS, BRCA1, BRCA2, BCOR, ERBB2), na jehož základě byly rozčleněny do čtyř molekulárně distinktních skupin [POLE mutované EK (typ 1), hypermutované (MMR deficientní, typ 2), EK bez specifického molekulárního profilu (NSMP, typ 3) a TP53 mutované („copy number high“, typ 4) ]. Výsledky: Soubor zahrnuje celkem 270 molekulárně klasifikovaných EK. Osmnáct případů (6,6 %) bylo klasifikováno jako POLE mutované, 85 případů (31,5 %) jako hypermutované (MMR deficientní), 137 případů (50,7 %) jako EK bez specifického molekulárního profilu, 30 případů (11,1 %) jako TP53 mutované. Dvanáct případů (4,4 %) bylo zařazeno jako „multiple classifier“. Skupina NSMP se často vyznačovala mnohočetnými genetickými alteracemi, přičemž nejčastější byla mutace genu PTEN (44 % v rámci NSMP), následovaly PIK3CA (30 %), ARID1A (21 %) a KRAS (9 %). Závěr: Molekulární klasifikace EK pomocí metody NGS umožňuje v porovnání s doporučeným dia gnostickým algoritmem spolehlivější klasifikaci EK do jednotlivých molekulárních skupin. Kromě toho dovoluje NGS vyšetření odkrýt komplexní genetické pozadí jednotlivých EK, což má význam zvláště v rámci skupiny „bez specifického molekulárního profilu“, kde jsou tato data podkladem pro výzkum léčebných schémat s příslibem cílené terapie tohoto typu nádorů.

Rečové schopnosti u chlapcov s poruchou autistického spektra v súvislosti s reprodukčným zdravím matky, endokrinnými disruptormi a typom pôrodu

2024-06-20T09:30:14+00:00

Súhrn: Ciele: Predkladaný výskum sa zaoberá identifikáciou prenatálnych faktorov vplývajúcich na abnormálny neurovývin a postnatálnu manifestáciu autistického fenotypu v súbore 107 chlapcov (priemerný vek 4,31 ± 2,24). Súbor a metódy: Biologické matky autistických chlapcov poskytli údaje týkajúce sa ich reprodukčného zdravia, infekcií počas gravidity, užívaní orálnej antikoncepcie pred počatím, prípadne užívaním návykových látok pred a počas gravidity a tiež informácie týkajúce sa novorodenca. Následne boli chlapci dia gnostikovaný na poruchy autistického spektra (PAS), pomocou diagnostických nástrojov ADOS-2 (Autism Diagnostic Observation Schedule) a ADI-R (Autism Diagnostic Interview – Revised). V ADOSE-2 bol zvolený diagnostický modul podľa rečových schopností dieťaťa, buď Modul 1 – neverbálny alebo minimálne verbálny chlapci (n = 68) a verbálni chlapci (n = 39). Výsledky: Na základe našich výsledkov, má reprodukčné zdravie matky súvisiace s dĺžkou menštruačného cyklu pred graviditou s autistickým dieťaťom, súvis s mierou rečového postihnutia (p = 0,017), taktiež počet predošlých tehotenstiev (p = 0,026). Matky neverbálnych detí uvádzali kratší cyklus (27,35 dní ± 6,60) ako matky verbálnych detí (30,14 days ± 4,44) a mali viac predošlých tehotenstiev (0,93 ± 1,07 vs. 0,51 ± 0,91). Neuviedli však počet živo narodených detí pred tehotenstvom s autistickým dieťaťom. Deti, ktoré boli neskôr diagnostikované ako neverbálne, mali dlhší pôrod (od 2 do 48 hod; v priemere 11,13 hod, SD = 9,49), ako verbálne (od 1 do 27 hod, čo bolo v priemere 7,09 hod, SD = 8,91), p = 0,0182. Spôsob pôrodu nezohrával úlohu, ani spôsob počatia (prirodzené vs. umelé). Záver: Skúmanie prenatálnych faktorov v etiológii autizmu z hľadiska rečového vývinu sa javí ako dobrý prístup.

Výsledky indukce porodu vaginálním misoprostolem u vysoce rizikových těhotenství v terciárním centru v metropolitní oblasti města Rio de Janeiro v Brazílii

2024-05-26T14:28:30+00:00

Souhrn: Cíl: Cílem je nalyzovat hlavní indikace pro indukci porodu vaginálním misoprostolem u vysoce rizikových těhotenství, a také hlavní proměnné související se selháním indukce v terciárním centru v metropolitní oblasti města Rio de Janeiro v Brazílii. Metodika: Retrospektivní kohortová studie analyzovala lékařské záznamy těhotných žen, které podstoupily indukci porodu. Kritéria pro zařazení byla jednočetné těhotenství, gestační věk ≥ 34 týdnů, Bishopovo skóre ≤ 6, plody v cefalické prezentaci a žádné kontraindikace pro použití vaginálního misoprostolu. Protokol indukce porodu sestával z vaginálního misoprostolu 25 mcg každých 6 hod, s maximálně osmi dávkami (200 mcg) k dozrání děložního čípku, pokud bylo Bishopovo skóre ≤ 6. Výsledky: Celkem bylo analyzováno 88 případů indukce porodu. Hlavními indikacemi pro indukci porodu byly preeklampsie a gestační hypertenze (n = 28; 31,8 %), chronická arteriální hypertenze (n = 19; 21,6 %) a gestační diabetes mellitus (n = 12; 13,6 %). Pozorovali jsme, že vaginální porod byl spojen s počtem dávek vaginálního misoprostolu (p = 0,000348). Nejčastější indikací k císařskému řezu bylo selhání indukce porodu (n = 21; 40 %) a podezření na akutní tíseň plodu (n = 17; 33 %). Statistický rozdíl mezi indikací vyvolání porodu a způsobem porodu jsme nezaznamenali. Nedošlo k žádnému úmrtí plodu. Šest novorozenců bylo přijato na neonatální jednotku intenzivní péče (NICU), jeden pro dechovou tíseň, jeden pro předčasný porod a čtyři pro hypoglykemii. Mezi jednotlivými způsoby porodu nebyl statistický rozdíl v míře přijetí na NICU (p = 0,692). Závěr: Hlavní indikací pro císařský řez v této studii bylo selhání indukce, což ukazuje na nutnost revize a průběžné sledování protokolu pro zvýšení úspěšnosti bez ohrožení perinatálních výsledků.

Hodnocení cytokinového imunobarvení u ovariálních novotvarů a endometriomů

2024-04-28T18:07:12+00:00

Souhrn: Cíl: Cílem naší studie bylo kvantifikovat a porovnat imunobarvení IL-2, IL-5, IL-6, IL-8 a TNF-α ve tkáni endometriomu, nenádorových nádorech, benigních novotvarech a maligních novotvarech vaječníků. Materiál a metody: Studie se zúčastnilo 90 pacientek; bylo diagnostikováno 15 nenádorových lézí ovaria, 28 ovariálních benigních novotvarů, 28 ovariálních maligních novotvarů a 19 ovariálních endometriomů. Imunohistochemie byla provedena pro cytokiny IL-2, IL-5, IL-6, IL-8 a TNF-α a jejich koncentrace byly v těchto skupinách porovnány. Použili jsme Fisherův exaktní test, podle něhož jsou významné hodnoty p < 0,05. Výsledky: Imunobarvení epitelu na přítomnost IL-5 a IL-8 je silnější u endometriomů než u karcinomu vaječníků (p hodnoty 0,0046 a 0,0149). Stromální imunobarvení TNF-α, IL-5, IL-6 a IL8 je silnější u endometriomů než u rakoviny vaječníků (p hodnoty 0,0008; < 0,0001; 0,0003 a 0,0006). Závěr: Silnější imunobarvení ně kte rých cytokinů u endometriomů ve srovnání s karcinomem ovaria odráží zánětlivou a imunitní odpověď, která by mohla být budoucím cílem nových objevů o infiltrativním chování endometriózy.

Vztah mezi endometriózou a polymorfizmem genu pro vaspin RS2236242

2024-05-20T20:48:00+00:00

Souhrn: Cíl: Cílem této studie je prozkoumat vztah mezi endometriózou a polymorfizmem genu pro vaspin RS2236242. Materiál a metody: Tato prospektivní průřezová studie případů a kontrol zahrnovala pacientky s endometriózou 4. stupně a kontrolní skupinu zdravých žen. V těchto studijních skupinách byl hodnocen polymorfizmus genu pro vaspin RS2236242. Výsledky: Studie se zúčastnilo 38 jedinců s endometriózou a 17 žen z kontrolní skupiny. Skupina žen s endometriózou vykazovala podobné charakteristiky jako kontrolní skupina, pokud jde o pohlaví, index tělesné hmotnosti (BMI) a věk (průměrný věk kontroly: 29,6 ± 4,62 let; BMI: 24,02 kg/m²; průměrný věk žen s endometriózou: 30,4 ± 5,01 let; BMI: 23,63 kg/m²). Podle statistické analýzy byl významný rozdíl v distribuci genotypu polymorfizmu pro vaspin RS2236242 mezi ženami s endometriózou a kontrolami (p = 0,027). Genotyp AT způsoboval endometriózu s vyšší pravděpodobností než genotyp TT (OR 2,474; 95% CI 0,668–9,169), když jsme sledovali poměr relativního rizika endometriózy genotypů. Mezi případy a kontrolami byly pozorovány signifikantní rozdíly v celkové četnosti genotypů AT a TT (OR 2,31; 95% CI 0,86–0,92; p = 0,03). Genotypy AT a TT byly spojeny s rizikem endometriózy. Závěr: Byla pozorována významná souvislost mezi polymorfizmem pro vaspin RS2274907 A/T a pravděpodobností rozvoje endometriózy.

Úspěšně dokončená gravidita v ponechané děloze u pacientky po jednostranné hysterektomii při uterus duplex

2024-04-15T20:17:07+00:00

Souhrn: Předkládáme raritní kazuistiku pacientky, která spontánně otěhotněla a dokončila úspěšně těhotenství po peripartální hysterektomii jedné dělohy při vrozených vývojových vadách dělohy (uterus duplex). Důvodem peripartální hysterektomie bylo život ohrožující krvácení s hemoperitoneem po císařském řezu.

Trizómia chromozómu 16 mimikujúca hydatidóznu molu

2024-04-08T08:47:34+00:00

Súhrn: Autori prezentujú prípad I. trimestrového potratu s klinicky suponovanou skorou formou kompletnej moly hydatidózy. Histopatologická a imunohistochemická analýza vylúčila kompletnú molu, ale histomorfologický profil naznačoval parciálnu hydatidóznu molu. Genetická analýza vylúčila parciálnu molu na základe biparentálnej kompozície genómu, ďalšie genetické analýzy odhalili trizómiu chromozómu 16. Trizómia chromozómu 16 je častou príčinou potratov v I. trimestri a môže viesť k vysoko abnormálnej histomorfológii placenty napodobňujúcej parciálnu molu. Genetické analýzy sú v týchto prípadoch rozhodujúce pre správnu diferenciálnu dia gnostiku, a teda pre stanovenie adekvátnej dispenzárnej starostlivosti a prognózy pre ďalšie gravidity.

Spontánní a postintervenční regrese HPV infekce děložního čípku

2024-06-09T22:21:56+00:00

Souhrn: Recentní literární zdroje uvádějí, že přibližně 15–20 % všech maligních onemocnění má virovou etiologii, z toho asi 5 % způsobují lidské papilomaviry. Přítomnost a perzistence rizikových typů papilomavirovů je jedním z nejsilnějších rizikových faktorů pro vznik cervikální dysplazie a posléze zhoubného nádoru. Předkládaná práce poskytuje stručný přehled a charakteristiku rizikových faktorů, které ovlivňují spontánní a postintervenční regresi a perzistenci papilomavirové infekce v oblasti děložního čípku.

Těhotenská intrahepatální cholestáza

2024-06-22T20:38:10+00:00

Souhrn: Cíl: Cílem práce je shrnout aktuální vědecké informace se zaměřením na diagnostiku, management a léčbu těhotenské intrahepatální cholestázy dle dostupné literatury. Metodika: Literární zdroje byly vyhledávány pomocí databáze Web of Science, Scopus, Pubmed/Medline. Závěr: Pro diagnostiku těhotenské intrahepatální cholestázy, ale i správný management se jeví jako zcela zásadní hodnota žlučových kyselin z postprandiálního vyšetření séra těhotné. Postprandiální odběr umožňuje s vyšší pravděpodobností identifikaci pacientek s významně zvýšenou hladinou žlučových kyselin. Hodnoty žlučových kyselin > 100 µmol/l jsou zejména ve III. trimestru spojeny se signifikantním rizikem závažných komplikací, především intrauterinním úmrtím plodu. Kyselina ursodeoxycholová, léčivo první volby, dle dostupných dat nezlepšuje perinatální výsledky a má minimální efekt na pocit svědění u pacientek. Paušální podávání kyseliny ursodeoxycholové v léčbě těhotenské intrahepatální cholestázy je kontroverzní.

Interlabiální útvary u novorozených dívek

2024-07-22T11:21:57+00:00

Souhrn: Interlabiální tumor je u novorozených dívek diagnostikován v prvních dnech, resp. týdnech života. Vyskytuje se s prevalencí 1 : 500 až 1 : 7 000 novorozených dívek. Tumor ve vaginálním introitu, resp. mezi velkými stydkými pysky může způsobit dia gnostické obtíže nebo vytvářet dojem genitálu nejasného pohlaví. Interlabiální útvary různé etiologie jsou si svým vzhledem podobné, což může vést k diferenciálně-diagnostickým omylům. Nejčastější příčinou interlabiálního tumoru jsou u novorozených dívek hymenální a parauretrální cysty, které se projevují jako tenkostěnné kulovité útvary vyplněné zlatavě zbarvenou tekutinou. V případě cystického interlabiálního útvaru je nutné vyloučit zejména atrezii hymenu s hydrokolpos a prolaps ektopické ureterokély. V diferenciální diagnostice je nutné pomyslet na prolaps uretry, rhabdomyosarkom pochvy a děložního hrdla, uretrální či vaginální polyp a u novorozence extrémně vzácný prolaps dělohy a poševních stěn nebo duplikaturu rekta. Novorozené dívky s interlabiálně lokalizovaným tumorem by měly být podle klinického nálezu vyšetřeny pediatrem, gynekologem, chirurgem nebo urologem. V závislosti na etiologii interlabiálního útvaru je možné zvolit expektační postup nebo chirurgickou léčbu. Včasná operace může zejména v případě hydrokolpos a prolapsu ektopické ureterokély zabránit obstrukci dolních močových cest a z toho plynoucímu zdraví ohrožujícímu poškození ledvin.

Péče o těhotenství a perinatální výsledky u těhotných žen se zavedeným shuntem pro hydrocefalus

2024-03-13T14:22:35+00:00

Souhrn: Počet pacientek s implantovaným shuntem dosahujících reprodukčního věku a plánujících těhotenství díky pokroku v léčbě hydrocefalu narůstá. Změny v organizmu matky, které souvisí především s akumulací vody v organizmu a s vzestupem intraabdominálního tlaku, se podílejí na zvýšené incidenci komplikací během gravidity a porodu. Proto je nutné řádné prekoncepční vyšetření, stanovení optimálního postupu v těhotenství a vhodného způsobu vedení porodu. Je nutné včas řešit specifické komplikace, které s dia gnózou hydrocefalu matky souvisí. Případná malfunkce shuntu je řešena individuálně dle aktuálního neurologického nálezu a s přihlédnutím k celkovému stavu pacientky a gestačnímu stáří. Vaginální porod je považován většinou autorů za bezpečný a je preferován. Primární císařský řez je indikován pouze u pacientek s anamnézou rychle progredujícího zhoršování neurologického stavu při malfunkci shuntu nebo při závažných komplikacích souvisejících s jeho porušenou funkcí. Při nekomplikovaném průběhu těhotenství s normálními hodnotami intrakraniálního tlaku lze při volbě anestezie využít jak celkovou, tak epidurální nebo spinální anestezii.

Vrozené trombofilní stavy a riziko venózního tromboembolizmu u žen užívajících hormonální antikoncepci

2024-11-01T13:50:37+00:00

Souhrn: Venózní tromboembolizmus je multifaktoriální onemocnění a je častou příčinou morbidity a mortality. Absolutní riziko je menší než 1/10 000 u žen v reprodukčním věku, avšak hormonální antikoncepce patří mezi časté příčiny venózního tromboembolizmu v této části populace. Riziko trombózy záleží na mnoha faktorech, a to jak na straně ženy, tak na typu antikoncepce. Hematolog může pomoci při výběru antikoncepce u žen s vrozenou trombofilií a u žen po prodělané trombóze – jako velmi výhodné se jeví intrauterinní tělísko s levonorgestrelem.