Česká gynekologie

Porovnání perinatálních výsledků u porodů indukovaných pomocí perorálního misoprostolu, vaginálního misoprostolu a intracervikálního dinoprostonu

2024-10-24T07:48:41+00:00

Souhrn: Cíl: Porovnat účinnost a bezpečnost perorálního ( p. o.) a vaginálního (vag.) podání misoprostolu a intracervikálního (i.c.) podání dinoprostonu při farmakologické indukci porodu. Identifikovat výhody a nevýhody jednotlivých metod indukce porodu. Metodika: Analýza souboru rodiček, které porodily na Gynekologicko-porodnické klinice LF MU a FN Brno v období od 1. 8. 2019 do 31. 1. 2020, u nichž bylo využito jedno z následujících schémat indukce porodu: skupina A: misoprostol 25 µg p. o. à 2 hod, skupina B: misoprostol 50 µg vag. à 6 hod, skupina C: dinoproston 1 mg i.c. à 2 hod. Podmínkou pro zařazení do studie byla tato vstupní kritéria: jednočetné těhotenství, ukončený 36. gestační týden, živý plod, poloha podélná hlavičkou a cervix skóre ≥ 6. Vylučujícím kritériem byla jizva na děloze, závažná vrozená vývojová vada plodu a růstová restrikce plodu. Hodnoceny byly časové faktory indukce, výskyt známek akutní hypoxie v průběhu porodu, způsob porodu, nutnost podání akutní tokolýzy za porodu, nutnost podání infuze s oxytocinem v I. nebo II. době porodní, využití epidurální analgezie, mateřská krevní ztráta, porodní poranění matky, závažné mateřské komplikace včetně ruptury dělohy, hodnota pH z pupečníkové arterie < 7,1; hodnota Apgar skóre v 5. min < 5. Výsledky byly vzájemně porovnány a statisticky zpracovány. Výsledky: Celkem bylo zařazeno 378 žen (skupina A: 133 žen, skupina B: 145 žen, skupina C: 100 žen). Byla prokázána statisticky významně vyšší úspěšnost vaginálního dokončení porodu ve skupině A oproti skupinám B a C (88 vs. 77,9 vs. 76 %; p = 0,035). Nejdelší časový úsek od podání první dávky preparátu do porodu plodu byl zaznamenán ve skupině A (medián: 700 vs. 565 vs. 375 min; p = 0,0001). Mezi skupinami nebyl prokázán rozdíl v délce trvání I. a II. doby porodní. Četnost ukončení porodu císařským řezem z důvodu akutní hypoxie plodu byla nejnižší ve skupině A (2,3 vs. 10,3 vs. 9 %; p = 0,023). Děložní ruptura nebyla v souboru zaznamenána. Mezi skupinami nebyl zaznamenán statisticky významný rozdíl ve velikosti celkové krevní ztráty při porodu, stejně jako ve výskytu hodnoty pH z a. umbilicalis < 7,10 a Apgar skóre v 5. min < 5. Závěr: Nejvyšší úspěšnost s ohledem na vaginální dokončení porodu byla dosažena při využití nízkodávkovaného perorálního misoprostolu. Nevýhodou této metody indukce porodu je významné prodloužení času od zahájení indukce do porodu plodu. Mezi jednotlivými metodami indukce porodu nebyl nalezen statisticky významný rozdíl ve výskytu závažných perinatálních komplikací.

Ergoterapie v onkogynekologii – pilotní studie

2025-02-04T08:54:07+00:00

Cíl: Přehled možností využití nelékařského zdravotnického oboru ergoterapie v onkogynekologii, popis role ergoterapeuta v prehabilitaci, zhodnocení dat z pilotní studie. Soubor a metodika: Do studie probíhající od listopadu 2023 do října 2024 bylo zařazeno celkem 18 pacientek, prospektivní studie probíhala po dobu 9 měsíců. Jednalo se o pacientky přijaté k 3týdenní intenzivní multimodální prehabilitaci v režimu 4/7 před plánovaným operačním výkonem pro primární nebo recidivující maligní nádor ovaria, endometria nebo děložního hrdla. Pacientkám se v rámci prehabilitace věnoval kromě lékařů i fyzioterapeut, psycholog, nutriční specialista a ergoterapeut. Klinická práce ergoterapeuta byla změřena na vyšetření a následnou terapii v oblasti kognitivních funkcí, jemné motoriky horních končetin, soběstačnosti a kvality života. Ergoterapeut aplikoval vybrané funkční testy a dotazníky (MKF klasifikace, Hand grip test, MoCA test, 5× Sit-to-Stand test, WHODAS 2.0) pro zjištění efektu rehabilitační intervence. Výsledky a závěry: Důležitými sledovanými ukazateli byly vybrané funkční schopnosti, které mají významný dopad na kvalitu života pacientek. Výsledky funkčních testů prokázaly významné zlepšení klíčových parametrů vlivem intenzivní prehabilitace, což potvrzuje zásadní roli intervence ergoterapeuta v onkogynekologické prehabilitaci.

Vyšetření sérových hladin fénixinu-14 a fénixinu-20 u těhotných žen s preeklampsií

2024-12-01T15:52:20+00:00

Cíl: Fénixin má endoteliální ochranné a protizánětlivé vlastnosti a je spojován s rozvojem hypertenze. Vzhledem k tomu, že endoteliální dysfunkce hrají významnou roli v patofyziologii preeklampsie, zaměřili jsme se na vyšetření sérových hladin fénixinu-14 a fénixinu-20 u těhotných žen s diagnostikovanou preeklampsií. Materiál a metody: V této průřezové případové studii tvořilo 45 těhotných žen s diagnostikovanou preeklampsií skupinu preeklampsie, zatímco 45 zdravých těhotných žen, které odpovídaly skupině preeklampsie věkem, indexem tělesné hmotnosti a gestačním věkem plodu, sloužilo jako kontrolní skupina. Pro analýzu hladin fénixinu-14 a fénixinu-20 ve vzorcích séra byly použity komerční soupravy. Výsledky: Bylo zjištěno, že ve skupině s preeklampsií byla hladina fénixinu-14 v séru 390,3 pg/ml, zatímco v kontrolní skupině byla 393,2 pg/ml (p = 0,434). Hladina fénixinu-20 v séru ve skupině s preeklampsií byla 346,6 pg/ml a v kontrolní skupině 379,9 pg/ml (p = 0,278). Když byla skupina s preeklampsií rozdělena do podskupin podle závažnosti onemocnění a počátku onemocnění a porovnána s kontrolní skupinou, v hladinách sérového fénixinu-14 a fénixinu-20 mezi skupinami nebyl nalezen žádný významný rozdíl. Závěr: V této studii byly sérové hladiny fénixinu-14 a fénixinu-20 u preeklampsie a u kontrolní skupiny podobné. Ačkoli je velikost vzorku příliš malá na to, aby bylo možné vyvodit definitivní závěr, zjištění naznačují, že fénixin-14 ani fénixin-20 v patofyziologii preeklampsie nehraje roli.

Analýza epidemiologického, klinického, laboratorního, ultrasonografického a anatomicko-patologického profilu žen s hydatidiformní molou ve dvou referenčních centrech v severovýchodní Brazílii

2024-11-11T15:44:27+00:00

Cíl: Zjistit profil žen podstupujících evakuaci dělohy pro podezření na hydatidiformní molu (HM) podle jejich klinických, laboratorních, ultrazvukových a anatomicko-patologických charakteristik ve dvou referenčních centrech v severovýchodní Brazílii. Metody: Retrospektivní kohortová studie byla provedena ve dvou referenčních centrech v období od října 2016 do prosince 2022 u žen podstupujících evakuaci dělohy pro podezření na HM. Hodnotily se sociodemografické charakteristiky, klinické parametry, biochemie, ultrazvuk, anatomická patologie a výsledky. Výsledky: Celkem bylo přijato 507 žen s klinickým podezřením na gestační trofoblastickou nemoc, u 334 z nich byla HM potvrzena, u 107 pacientek v centru 1 a 227 v centru 2. Průměrná vzdálenost mezi referenčním centrem a domovem pacientky byla 88 km. Průměrný věk žen byl 27 ± 9 let, s převahou 19–39 let (72 %), a přibližně 60 % případů bylo diagnostikováno v ≤ 12 týdnu těhotenství. Vaginální krvácení bylo pozorováno u 79 % žen. Transvaginální ultrazvuk vykazoval typický vzhled u 90 % vyšetření. Makroskopický aspekt byl popsán jako vezikula v 70 % případů. Evakuace dělohy byla prováděna především děložní kyretáží (43 %). Většina žen neměla žádné komplikace (69 %). Výsledek považovaný za remisi byl dosažen v 37,1 % případů, ale 38,9 % žen přestalo docházet na kontroly a 9 % nebylo po propuštění z nemocnice sledováno. Závěr: Vzdálenost, kterou ženy urazily do referenčních center, byla významná, ale většina žen neměla žádné komplikace. Remise byla pozorována u 37,1 % žen, ale byl zde vysoký podíl žen (38,9 %), které přestaly na kontroly docházet.

Řešení různých typů ektopické gravidity – dotazníková studie

2024-11-22T06:58:20+00:00

Cíl: Pomocí dotazníkové studie zmapovat řešení různých typů ektopické gravidity v ČR. Soubor a metodika: V roce 2023 bylo pomocí online dotazníku osloveno 95 gynekologicko-porodnických oddělení v ČR s dotazy na způsoby řešení různých typů ektopické gravidity. Pracoviště byla rozdělena podle počtu provedených hysterektomií za rok. Rozdílné odpovědi mezi velkými centry a ostatními pracovišti byly statisticky porovnány. Výsledky: Zaslaný dotazník vyplnilo 45 oddělení všech velikostí. Dvě třetiny všech pracovišť provádí v případě tubární gravidity vždy salpingektomii (78 % velkých, 58 % středně velkých a 40 % malých). Systémovou aplikaci metotrexátu při léčbě intaktní tubární gravidity využívá pětina pracovišť (22 % velkých, 23 % středně velkých a 0 % malých). Při atypické lokalizaci ektopické gravidity používá léčbu metotrexátem 33 % velkých, 42 % středně velkých a 40 % malých pracovišť. Statisticky signifikantní rozdíl vykazoval jednoznačně preferovaný laparoskopický přístup při chirurgickém řešení gravidity v jizvě po císařském řezu u velkých pracovišť ve srovnání s menšími odděleními (p = 0,036). Všechny další sledované parametry se mezi pracovišti statisticky nelišily. Závěr: Při diagnóze intaktní tubární gravidity indikují čtyři pětiny všech gynekologicko--porodnických pracovišť laparoskopickou salpingektomii, pouze pětina využívá při terapeutickém řešení systémovou aplikaci metotrexátu. Tato léčba je naopak používána u třetiny až dvou pětin gynekologicko-porodnických pracovišť všech velikostí při atypické lokalizaci ektopické gravidity.

Spokojenost pacientek s novou metodou elektronického vyplňování validovaných urogynekologických dotazníků

2025-01-31T17:24:35+00:00

Východisko: Odběr anamnézy pomocí validovaných dotazníků neodmyslitelně patří k urogynekologickému vyšetření a sledování. Elektronická forma vyplňování dotazníků zjednodušuje sběr a zpracování dat, ale její použití může být náročné pro starší pacientky. Proto jsme vyvinuli systém MESS (Medical Electronic Survey System), který usnadňuje vyplňování dotazníků na tabletu, s důrazem na ochranu osobních údajů a uživatelskou přívětivost. Cíl: Porovnat spokojenost pacientek a jednoduchost použití mezi systémy Google Formuláře a MESS. Metodika: V prospektivní studii jsme analyzovali 193 dotazníků spokojenosti vyplněných pomocí Google Formuláře (2013–2015) a 329 dotazníků vyplněných pomocí MESS (2019–2020) spolu s ostatními dotazníky. Data byla vyhodnocena pomocí Fisherova exaktního testu či Wilcoxonova testu dle rozložení normality s hladinou významnosti p < 0,05. Výsledky: Elektronická forma vyplňování vyhovovala více pacientkám ve skupině MESS (84,5 vs. 65,6 %; p < 0,05). Vyplňování dotazníků elektronicky bylo snadné a velmi snadné pro 89,1 % s použitím MESS vs. 68,7 % pomocí Google Formuláře (p < 0,05). Nejvýraznější rozdíl byl pozorován u žen ve věku 60–69 let, kde 92,8 % pacientek vyplnilo dotazník samostatně s MESS oproti 36,9 % u Google Formuláře. U žen mladších 60 let nebyly rozdíly statisticky významné. Závěr: Systém MESS zefektivnil práci lékařů a zpřístupnil metodu elektronického vyplňování i starším pacientkám s poruchami pánevního dna.

Nodul sestry Marie Josefy – vzácná kožní metastáza v umbiliku

2024-09-18T08:57:29+00:00

Tento článek pojednává o vzácném metastatickém projevu nádorových abdominopelvických onemocnění, který se nazývá nodul sestry Marie Josefy. Jedná se o kožní metastázu do umbilikální krajiny, která byla poprvé popsaná již před téměř 200 lety. I když se jedná o vzácný úkaz, neměl by být opomínán při diferenciální diagnostice rezistencí v umbiliku. Součástí článku jsou také dvě kazuistiky.

Nízkoobjemové postižení regionálních lymfatických uzlin u karcinomu endometria – 2024 update

2025-01-30T21:46:17+00:00

Prevalence detekce izolovaných nádorových buněk a mikrometastáz v sentinelové uzlině stoupá díky jejich podrobnému zpracování formou ultrastagingu. Předkládaná práce poskytuje aktuální přehled literatury od ledna roku 2019 do září roku 2024 se zaměřením na nízkoobjemové postižení regionálních uzlin, jeho prevalenci, prognózu a souvislost s molekulární klasifikací. Přítomnost mikrometastáz je aktuálně považována za metastatické postižení lymfatických uzlin, avšak s lepší prognózou než makrometastázy, dle toho je volen i terapeutický postup společný pro obě tyto kategorie uzlinového postižení. Naopak přítomnost izolovaných nádorových buněk není v rámci Mezinárodní federace gynekologie a porodnictví (FIGO) 2023 stagingu považována za uzlinové postižení a neovlivňuje doporučený terapeutický postup, protože doposud nebyly prokázány signifikantní prognostické důsledky jejich přítomnosti.

Skleroterapie endometriomu a její vliv na ovariální rezervu – narativní přehled

2024-09-13T08:46:05+00:00

Shrnutí současných poznatků o použití skleroterapie v léčbě endometriomu a jejím vlivu na ovariální rezervu. Endometrióza postihuje 10–15 % žen ve fertilním věku. Přítomnost a terapie endometriomu ovlivňuje ovariální rezervu a díky tomu i koncepční možnosti pacientek. Management komplikují rovněž četné recidivy. Všechny standardně používané chirurgické metody vedou ke snížení ovariální rezervy. Současný klinický výzkum je zaměřen na vývoj metod, které by ovariální rezervu snižovaly co nejméně. Skleroterapie ethanolem je relativně novou alternativní metodou k dosud používaným chirurgickým metodám, převážně exstirpaci. Nejedná se zatím o standardní výkon. Tento článek si klade za cíl shrnout dosavadní poznatky o užití skleroterapie v léčbě endometriomu a její vliv na ovariální rezervu. Studie zahrnuté v tomto přehledovém článku vycházejí z databází PubMed a Scopus. Dle dosud publikovaných prací je skleroterapie relativně jednoduchou metodou, která umožňuje řešit endometriomy i bez operace a celkové anestezie, pokud je prováděna pod ultrazvukovou kontrolou. Má podobnou míru recidiv jako laparoskopická exstirpace a ve srovnání s ní při ní nedochází k většímu poklesu ovariální rezervy. Skleroterapii lze provádět transvaginálně, transabdominálně či laparoskopicky. Tato práce shrnuje dosavadní poznatky o vlivu skleroterapie na ovariální rezervu.

Molekulární mechanizmy účastnící se rozvoje fibrózy u endometriózy

2024-11-06T20:50:21+00:00

Endometrióza je velmi komplikované chronické onemocnění s vysokou prevalencí mezi ženami fertilního věku, které výrazným způsobem ovlivňuje kvalitu jejich života i schopnost otěhotnět. V klinické praxi se stále častěji setkáváme s pokročilými stadii onemocnění, zejména ve formě hluboké endometriózy, která mohou vést nejen k výrazným symptomům, ale i orgánovému postižení. Cílem článku je shrnout současné poznatky o patologických procesech vedoucích k fibrózním změnám, jež stojí za nejzávažnějšími nálezy. Zároveň je teoretickým základem běžícího výzkumného projektu zaměřeného na identifikaci molekulárních markerů stojících právě za nejtěžšími formami endometriózy, které by mohly pomoci v predikci progrese onemocnění.