Česká gynekologie

Riziko vzniku fibrilace síní u pacientek s karcinomem endometria

2024-07-24T14:04:27+00:00

Cíl: Cílem studie bylo stanovit frekvenci výskytu fibrilace síní u pacientek s karcinomem endometria, identifikovat rizikové faktory a navrhnout preventivní opatření ve smyslu časného záchytu a léčby této arytmie vedoucí ke snížení kardiovaskulárního rizika. Dále pak formou systematické review upozornit na tuto problematiku. Metody: Jedná se o retrospektivní analýzu dat pacientek s karcinomem endometria léčených na Gynekologicko-porodnické klinice Fakultní nemocnice Brno v letech 2006–2023 doplněnou o přehled literatury. Výsledky: Z celkového počtu pacientek s karcinomem endometria (1 101) byla incidence fibrilace síní 10,4 %. V našem souboru mělo 27 % pacientek současně hypertenzi, diabetes mellitus a obezitu, 26 % obezitu a hypertenzi, 10 % diabetes a hypertenzi, přičemž četnost dalších rizikových faktorů a jejich kombinací byla < 10 %. Závěr: Pacientky s karcinomem endometria jsou ve zvýšeném riziku rozvoje fibrilace síní, zejména pokud trpí přidruženými onemocněními, jakými jsou hypertenze, diabetes mellitus nebo obezita, které jsou společnými rizikovými faktory jak pro rozvoj karcinomu endometria, tak fibrilace síní. Zejména by tyto pacientky mohly profitovat z preventivního kardiologického sledování, které by vedlo
k časnému záchytu a léčbě fibrilace síní.

Vyšetřování forenzních případů v porodnictví a gynekologii v terciárním zdravotnickém centru v Turecku s cílem demonstrovat význam forenzního hodnocení

2024-06-21T07:36:42+00:00

Cíle: Zhodnotit míru diagnostiky forenzních případů pacientek, které vyhledali gynekologickou a porodnickou péči, a rozdíly v tvorbě forenzních zpráv v závislosti na události. Plán studie: Byly sledovány následující faktory: věk pacientek, doba mezi událostí a konzultací, důvod konzultace (určení těhotenství v čekací době po rozvodu, sexuální napadení, vyšetření panenské blány, fyzické násilí a jiné), doba konzultace (v pracovní době, nebo mimo pracovní dobu), místo odeslání (státní zastupitelství/soud, policejní stanice, vlastní žádost) a typ zprávy (konečná, nebo předběžná). Údaje byly získány retrospektivně. Výsledky: Při zkoumání 651 forenzních případů přijatých na oddělení urgentního příjmu požadovalo 234 (36 %) případů odstranění čekací doby po rozvodu, 199 (30,6 %) přišlo pro fyzické napadení žen, 66 (10,6 %) pro sexuální napadení a 34 (5,2 %) případů kvůli vyšetření panenské blány. Studie odhalila, že 62,1 % případů sexuálního napadení bylo spácháno známým, 19,1 % vzdáleným příbuzným a 12,1 % příbuzným prvního stupně. Bylo zjištěno, že 63,8 % případů fyzického násilí na ženách má na svědomí partner pacientky, 24,6 % případů spáchal příbuzný prvního stupně a 6,5 % případů spáchali jiní známí. Závěr: Pokud zákonodárce zreviduje ustanovení o čekací době moderního právního systému, které brání ženám uzavřít nový sňatek, může počet soudních oznámení rapidně klesnout. Vyšetřování případů předaných gynekologům a porodníkům v centrech se specialisty na soudní lékařství a zdravotnickým personálem vyškoleným v soudním lékařství zajistí bezpečnější soudní vyšetření a lékařské vyšetřování.

Srovnání Veressovy jehly a techniky přímého trokaru při laparoskopickém počátečním vstupu přes Palmerův bod

2024-09-11T08:49:51+00:00

Cíl: Při laparoskopické operaci se počáteční vstup do břicha stává rizikovějším u pacientů s anamnézou břišní operace. V takových případech se počáteční vstup obvykle provádí Veressovou jehlou přes Palmerův bod (PP). Je však spojena se zvýšenou mírou selhání, zejména u obézních pacientů. Na druhou stranu je přímý vstup trokarem pohodlnou a bezpečnou technikou s nízkou mírou neúspěšných vstupů. Přímý vstup trokarem přes PP může být preferovaným přístupem pro počáteční vstup do břicha u pacientů s anamnézou abdominopelvické operace. Materiály a metody: Do této studie bylo zařazeno 438 pacientek s předchozí anamnézou abdominopelvické operace podstupujících laparoskopickou gynekologickou operaci, během níž byly testovány dvě různé techniky vstupu přes PP. Výsledky: Ve skupině s Veressovou jehlou bylo 88 pacientek (20,1 %) a ve skupině s přímým trokarem 350 pacientek (79,9 %). Doba k vytvoření pneumoperitonea byla významně kratší ve skupině s přímým trokarem (p < 0,001). Úspěšného vstupu bylo dosaženo při prvním pokusu u 78 pacientek (88,6 %) ze skupiny s Veressovou jehlou a u 347 pacientek (99,1 %) ze skupiny s přímým trokarem (p = 0,012). Míra menších komplikací byla v obou skupinách podobná. Jedna velká komplikace však byla pozorována ve skupině s přímým trokarem, zatímco ve skupině s Veressovou jehlou nebyly zaznamenány žádné velké komplikace. Závěr: Za předpokladu respektování základních chirurgických principů je technika přímého vstupu trokarem přes PP bezpečným, efektivním a rychlým vstupním přístupem
do břicha a může být preferována u pacientů s předchozí abdominopelvickou operací.

Pap stěr a kolposkopické nálezy u vězeňkyň ve vězeňské jednotce ve státě São Paulo, Brazílie

2024-04-25T00:19:27+00:00

Cíl: Cílem této studie bylo vyhodnotit nálezy v Pap stěru a kolposkopii u vězeňkyň ve vězeňské jednotce ve státě São Paulo, Brazílie. Metody: Retrospektivní průřezová studie byla provedena analýzou Pap stěru a kolposkopického vyšetření vězeňkyň ve vězeňské jednotce. Byly hodnoceny následující sociodemografické údaje: věk, národnost, úroveň vzdělání, rodinný stav, výška, hmotnost, etnický původ, povolání, náboženství, sexuální orientace a přítomnost tetování. Výsledky: Vzorek tvořilo 894 žen, které měly Pap stěr, z nichž většina byly Brazilky (93,6 %), 41,1 % mělo neúplné základní vzdělání, 58,5 % bylo svobodných, 50,1 % byly bělošky, 60,7 % mělo tetování a převládajícím náboženstvím bylo katolické 42,8 %. Pokud jde o sexuální orientaci, označilo se 124 žen (13,9 %) za bisexuální, 640 (71,6 %) za heterosexuální a 127 (14,2 %) za homosexuální. Většina Pap stěrů vykazovala benigní nálezy (86,5 %). Z vězeňkyň, které měly Pap stěr, bylo 121 (13,5 %) odesláno na kolposkopii. Změněný nález kolposkopie se vyskytl u 95 žen (10,6 %), přičemž nejčastější byl nález high-grade skvamózní intraepiteliální léze vysokého stupně u 36 žen (4,0 %) a low-grade skvamózní intraepiteliální léze nízkého stupně u 27 žen (3,0 %). Většina žen (96,0 %) neměla žádné klinické známky lidského papilomaviru – HPV (anogenitální verukózní léze) a pouze 36 (4,0 %) mělo na Pap stěrech léze připomínající HPV. Více případů HIV bylo ve skupině s HPV verukózními lézemi (p = 0,013). Závěr: Pozorovali jsme 13,5 %, resp. 78,5 % abnormálních nálezů v Pap stěru a kolposkopii u vězeňkyň ve vězeňské jednotce ve státě São Paulo v Brazílii.

Srovnání vysoce purifikovaného lidského menopauzálního gonadotropinu a rekombinantního folikulostimulačního hormonu u pacientek s nedostatečnou ovariální rezervou podstupujících intracytoplazmatickou injekci spermie

2024-08-22T11:17:54+00:00

Cíl: Zaměřili jsme se na srovnání vysoce purifikovaný lidský menopauzální gonadotropin (hp-hMG) a rekombinantní folikuly stimulující hormon (rFSH) v krátkých antagonistických cyklech in vitro fertilizace (IVF) u pacientek se špatnou ovariální rezervou (POR). Pro tuto skupinu pacientek existuje omezený výzkum tohoto srovnání v krátkých cyklech antagonistů. Materiály a metody: Tato retrospektivní kohortová studie zahrnovala 165 pacientek s POR ve věku 18–45 let, kteří podstoupili IVF v letech 2018–2022. Pacienti byli rozděleni do dvou skupin na základě protokolu s antagonistou GnRH: hp-hMG (skupina 1 = 72) a rFSH (skupina 2 = 93). Porovnávali jsme výsledky těhotenství, počet odebraných oocytů, odebrané zralé oocyty, průměrný počet oplodněných oocytů, transferovaná embrya nejvyšší kvality a hladiny sérového estradiolu (E2) a progesteronu (P) v den podání hCG. Výsledky: Nebyly nalezeny žádné signifi kantní rozdíly v hladinách E2 a P v den spouštění hCG, tloušťce endometria v den přenosu, délce stimulace, celkovém počtu oocytů a počtu zralých oocytů (p > 0,05). Celková dávka gonadotropinu byla významně vyšší ve skupině s rFSH (p < 0,001). Počet transferovaných embryí špičkové kvality a klinické těhotenství a porodnost se mezi skupinami významně nelišily (p = 0,320; p = 0,310; p = 0,652 a p = 0,662). Závěr: Ani hp-hMG ani rFSH neprokázaly převahu u pacientek s POR, což ukazuje na podobnou účinnost v této populaci.

Meiotické vřeténko jako marker optimálního času pro vitrifi kaci oocytů – případ úspěšné léčby neplodnosti a přehled literatury

2024-09-24T09:28:40+00:00

Cíl: V rámci procesu in vitro fertilizace (IVF) zhodnotit možnost použití stavu meiotického vřeténka jako indikátoru zralosti oocytů za účelem optimalizace načasování vitrifikace. Pacienti a metody: V rámci léčby neplodnosti 38leté ženy a 43letého muže metodou IVF-ICSI (intracytoplazmatická injekce spermie) byla zobrazena dělicí vřeténka jako markery zralosti oocytů před jejich vitrifikací z důvodu azoospermie u partnera. Oocyty, u nichž byl úhel mezi polárním tělískem a meiotickým vřeténkem ≤ 30°, případně měly špatně viditelné meiotické vřeténko, byly vitrifikovány 4 hod po vyhodnocení meiotického vřeténka (8 hod po odběru oocytů). Standardně jsou oocyty vitrifikovány 6 hod po odběru oocytů. Výsledky: Delší doba inkubace oocytů pacientky umožnila, aby oocyty před vitrifikací plně dozrály (do fáze MII) a po rozmrazení byly připraveny pro oplodnění. U partnera pacientky byly následně získány vitální spermie po léčbě tamoxifenem, oocyty byly rozmrazeny a oplodněny získanými spermiemi, s následným embryotransferem a porodem zdravého dítěte v termínu. Závěr: Meiotické vřeténko je možné použít jako marker plné zralosti u oocytů před jejich vitrifi kací u starších žen. Po rozmrazení byly oocyty zralé a připravené pro oplodnění metodou ICSI.

Hydrops plodu neznámé etiologie s rozvojem závažného nitrolebního krvácení

2024-07-28T10:56:07+00:00

Prenatálně diagnostikované nitrolební krvácení u plodu je spojeno s širokým spektrem postižení novorozence, od zcela
nekomplikovaného fyziologického vývoje až po závažnou tíži neurologického postižení či úmrtí. Incidence čítá 0,6–1/1 000 porodů. Nitrolební krvácení je v závislosti na anatomické lokalizaci klasifikováno na intraventrikulární, intracerebrální, cerebrální, subarachnoidální, subdurální. V kazuistice popisujeme raritní případ spontánního nitrolebního krvácení u plodu sledovaného pro hydrops, těhotenství komplikované pro polyhydramnion. Byla provedena rešerše literatury. V diskuzi prezentujeme diagnostický algoritmus a výsledky provedených vyšetření. Pro ucelení kazuistiky doplňujeme informaci o vedení porodu a časném úmrtí novorozence.

Vrozená vaginální atrezie typu I s mnohočetnými orgánovými malformacemi

2024-06-07T11:43:07+00:00

Východiska: Vaginální atrezie (VA) je vzácná malformace ženského genitálního traktu charakterizovaná nepřítomností nebo neúplným vývojem pochvy, často vedoucí k cyklickým bolestem břicha a zadržování menstruační krve u dospívajících pacientek. Vaginální atrezie je často doprovázena mnohočetnými orgánovými malformacemi. Tento stav představuje významné problémy v diagnostice a léčbě a vyžaduje multidisciplinární přístup. Popis případu: Uvádíme případ vrozené VA typu I u 13leté ženy s vrozenou biliární atrezií a malformací močového systému. Po počátečním hodnocení pacientka podstoupila incizi VA a laparoskopickou excizi cysty levého ovaria v celkové anestezii. Během 2měsíčního sledování pacientka udávala normální menstruační tok bez doprovodných bolestí břicha. Závěr: Tento případ podtrhuje složitost vrozené VA typu I souběžné s mnohočetnými orgánovými malformacemi. Včasná identifikace a správná strategie léčby jsou zásadní pro zajištění nejlepších možných výsledků u pacientky. K objasnění základních mechanizmů a zlepšení léčebných modalit pro takové případy je zapotřebí další výzkum.

Malignizace extragenitálního ložiska endometriózy

2024-08-08T15:30:04+00:00

Endometrióza je chronické onemocnění charakterizované přítomností endometriální tkáně mimo dutiny děložní, postihující 5–15 % žen, zejména v reprodukčním věku. Toto onemocnění se může mimo jiné projevovat dysmenoreou, dyspareunií, sterilitou a chronickou pánevní bolestí. Přestože není maligní, sdílí některé charakteristiky s rakovinou a může vést ke vzniku epiteliálního ovariálního karcinomu. Riziko maligní transformace endometriózy je odhadováno na 1 % u premenopauzálních žen a 1–2,5 % u postmenopauzálních žen. Naše kazuistika popisuje případ 46leté pacientky s dlouhodobými bolestmi břicha a anamnézou operačně potvrzené endometriózy. Zobrazovací metody odhalily cystickou rezistenci v oblasti levého mezogastria, která byla následně chirurgicky odstraněna. Histologické vyšetření prokázalo přítomnost low-grade endometroidního karcinomu vycházejícího z extragenitálního ložiska endometriózy. V návaznosti na operační léčbu pacientka podstoupila adjuvantní chemoterapii, po níž byla v kompletní remisi. Diagnostika maligní transformace endometriózy je složitá, vyžaduje kombinaci důkladného klinického vyšetření, zobrazovacích metod a histopatologického ověření. Terapie zahrnuje radikální chirurgický zákrok a případnou adjuvantní chemoterapii, podobně jako u ovariálních karcinomů. Navzdory pokrokům v léčbě a výzkumu zůstává endometrióza komplexním onemocněním s nejasnou etiologií, různorodou klinickou prezentací a rizikem maligní transformace.

Gynekologické aspekty, které mohou ovlivnit riziko předčasného porodu a úspěšnost embryotransferů po transplantaci dělohy

2024-08-16T06:15:01+00:00

Absolutní uterinní faktor infertility je podmíněn vrozenou nebo získanou absencí dělohy či přítomností nefunkční dělohy u žen, které se chtějí stát biologickými matkami. Osobní reprodukční zkušenost může dnes ženám bez dělohy poskytnout transplantace dělohy v kombinaci s metodami asistované reprodukce. V raném období výzkumu byla v zájmu minimalizace rizika předčasného porodu a dalších komplikací souvisejících s těhotenstvím doporučena k transplantaci pouze děloha od dárkyně s anamnézou jednoho až tří dokončených těhotenství. Ke snížení rizika předčasného porodu by se u příjemkyň dělohy mělo trvat spíše na jednočetném těhotenství než na darování dělohy od ženy s alespoň jedním porodem v anamnéze. Mírné zúžení v místě anastomózy vaginální manžety děložního štěpu a neovaginy příjemkyně jsme předpokládali, ale rozsah první vaginální stenózy časně po transplantaci dělohy byl přesto nepříjemným překvapením. Gynekolog by měl pro prevenci potransplantační vaginální striktury zhodnotit tvar a rozměry děložního čípku dárkyně, porovnat je s rozměry neovaginy a poševní klenby příjemkyně a provést anastomózu děložního hrdla k neovagině tak, aby byl zajištěn volný přístup k děložnímu hrdlu pro provedení cervikální biopsie kvůli kontrole rejekce štěpu a pro hladké zavedení katétru pro transfer embrya do děložní dutiny.

Pudendální neuralgie a zobrazovací metody

2024-10-10T08:40:11+00:00

Cíl: Vytvořit souhrnný přehled možností zobrazovacích metod při diagnostice pudendální neuralgie. Metodika: Literární rešerše. Závěr: Pudendální neuralgie je chronický bolestivý stav, který je obtížně diagnostikovatelný. Od prvních obtíží až ke správně stanovené diagnóze uplyne průměrně 5 let. Diagnostika se opírá o symptomy popsané pacientkou, neuropelveologické fyzikální vyšetření a přítomnost pěti Nantes kritérií. Zobrazovací metody, zejména ultrazvuk a magnetická rezonance pudendálního nervu, mohou pomoci s diagnostikou obtíží a s vyloučením ostatních patologií, které mohou být příčinou obtíží.

Estrogenní léčba a činnost jater

2025-01-03T17:30:45+00:00

Estrogeny jsou klíčové hormony, které hrají zásadní roli ve fyziologii reprodukčního systému u žen. Jejich terapeutické využití
v hormonální léčbě, antikoncepci a léčbě hormonálně závislých onemocnění však může být spojeno s řadou nežádoucích účinků, zejména na játra. Tento článek se zaměřuje na mechanizmy působení estrogenů a jejich potenciální hepatotoxické účinky, stejně jako na rizikové faktory a možné rozdíly mezi jednotlivými představiteli.