Pooperační analgezie při operacích karcinomu prsu – anestetické techniky a role cytokinů

Abstrakt

Cíle: Zkoumat vztahy mezi pooperační bolestí, anesteziologickou technikou a použitím analgetik, porovnat předoperační a pooperační hladiny cytokinů v séru a určit vliv anesteziologické techniky na tyto hladiny u pacientek podstupujících operaci rakoviny prsu. Materiály a metody: Celkem 36 pacientek podstupujících onkologickou operaci prsu bylo rozděleno do skupin pouze s celkovou anestezií (G; n = 20) a s celkovou anestezií ESPBE (erector spinae plane block, E; n = 16). Intenzita pooperační bolesti byla hodnocena pomocí vizuální analogové stupnice ve třech okamžicích (M): 2, 24 a 48 hod po ukončení operace (M2, M24 a M48). Krev byla odebrána před operací, před indukcí celkové anestezie (M0) a v M24 a M48. Hladiny plazmatického interleukinu (IL) -1, IL-8 a tumor nekrotizujícího faktoru α (TNF-α) byly stanoveny pomocí enzymově vázaného imunosorbentního testu. Souvislosti mezi kategoriálními proměnnými byly hodnoceny pomocí Fisherova exaktního testu. Skóre bolesti a hladiny cytokinů byly porovnány mezi skupinami G a E a mezi pacientkami podstupujícími mastektomii a kvadrantektomii pomocí analýzy rozptylu s opakovanými měřeními. Hladina významnosti použitá pro všechny testy byla 5,0 %. Výsledky: Středně silná až silná bolest byla častější ve skupině G než ve skupině E v M24 (p = 0,016). Hladina IL-8 byla ve skupině E nižší než ve skupině G (p = 0,029). V celé kohortě byla hladina TNF α snížena v M48 (p = 0,010), hladina IL-8 byla snížena v M24 (p < 0,001) a hladina IL-1 byla zvýšena v M48 (p < 0,001). Závěry: ESPB je účinnou alternativou v případech s kontraindikacemi nebo technickými obtížemi s jinými anestetickými technikami, jako je epidurální anestezie. Jeho použití by mohlo zlepšit kvalitu života a zdraví žen po operaci rakoviny prsu.