Perinatologické výsledky u těhotenství komplikovaných eklampsií – analýza případů z let 2008 – 2018
Klíčová slova:
eklampsie, křeče, urgentní stavy v porodnictví, perinatální výsledky, hypoxieAbstrakt
Cíl studie: Zhodnocení perinatálních výsledků v souboru gravidit komplikovaných eklampsií.
Typ studie: Retrospektivní analýza.
Název a sídlo pracoviště: Gynekologicko-porodnická klinika LF MU a FN Brno
Metodika: analýza 67 304 porodů odvedených na Gynekologicko-porodnické klinice LF MU a FN Brno v letech 2008 – 2018. Za dané období byla diagnostikována eklampsie u 16 rodiček (0,2 ‰). Hodnoceno bylo časové období výskytu eklampsie (týden gestace, výskyt prepartálně, intrapartálně, postpartálně), stav plodu a novorozence (známky intrauterinní tísně, pH a. umbilicalis, Apgar score, intrauterinní úmrtí plodu, úmrtí v časném neonatálním období). Sledovány byly symptomy a průběh eklamptického záchvatu, mateřské komorbidity, přidružené porodnické komplikace (abrupce placenty, operační komplikace, krevní ztráta, nutnost postpartální hysterektomie) a neporodnické komplikace (koagulopatie, porucha funkce ledvin a jater, neurologické komplikace).
Výsledky: Z celkového souboru 16 případů eklampsie bylo 13 případů (81,3 %) potvrzeno v průběhu gravidity, jeden případ (6,2 %) za porodu a dva případy (12,5 %) do 24 hodin po porodu. Průměrný gestační týden výskytu eklampsie byl 33 týdnů a 3 dny. Typický průběh eklamptického záchvatu charakterizovaný cefaleou a poruchami vizu s následným rychlým nástupem křečí byl zaznamenán v pěti případech (31 %). Hypoxie plodu s hodnotou pH z a. umbilicalis nižší než 7,10 se vyskytla ve čtyřech případech (25 %). Byla prokázána závislost poklesu hodnoty pH na časovém intervalu od stanovení diagnózy eklampsie do ukončení gravidity. Hodnota pH a. umbilicalis poklesla průměrně o 0,054 každých 30 minut od začátku eklamptického záchvatu do ukončení gravidity. K intrauterinnímu úmrtí plodu došlo v jednom případě z důvodu parciální abrupce placenty v průběhu eklamptického záchvatu, dva novorozenci zemřeli v časném neonatálním období (11,8 %). V obou případech byl příčinou úmrtí syndrom dechové tísně a kardiální selhání na podkladě prematurity. Úmrtí rodičky v souboru nebylo zaznamenáno. Četnost výskytu preeklampsie v další graviditě dosáhla 18,8 %. Z neporodnických komplikací se v souboru vyskytly neurologické obtíže (amauróza, subarachnoidální krvácení, amnézie) ve třech případech (18,8 %) a renální selhání ve dvou případech (12,5 %).
Závěr: Incidence eklampsie na Gynekologicko-porodnické klinice LF MU a FN Brno dosáhla 0,2 ‰ a je dlouhodobě stálá. Přidružené závažné mateřské komplikace se vyskytly ve 38 % případů a neonatální komplikace ve 31 % případů. Nutným předpokladem snížení rizika výskytu přidružených komplikací je především časné stanovení diagnózy eklampsie a minimalizace časové prodlevy do ukončení gravidity. V rámci léčby eklampsie a následných komplikací je nezbytný interdisciplinární přístup.
Klíčové slova: eklampsie, křeče, urgentní stavy v porodnictví, perinatální výsledky, hypoxie