Souvislost mezi hladinou kisspeptinu v séru v I. trimestru a prenatálními komplikacemi
kisspeptin, pregnancy
Klíčová slova:
kisspeptin-10, kisspeptin-54, výsledek těhotenství, omezení růstu plodu, těhotenstvím indukovaná hypertenzeAbstrakt
Cíl: Naším cílem bylo zhodnotit využitelnost hladiny kisspeptinu (KP) v séru, měřeného v I. trimestru (11–14 týdnu), jako nového biomarkeru, který může predikovat prenatální komplikace. Materiály a metody: Prospektivní případová kontrolní studie prospektivně shromážděných dat. Vzorky krve všech pacientek (n = 124) byly uchovány při –70 °C pro stanovení hladin KP-10 a KP-54 v séru. Byly stanoveny a srovnány hladiny KP u žen, u kterých došlo ke komplikacím vč. retardace růstu plodu (FGR – fetal growth retardation), těhotenstvím indukované hypertenze (PIH – pregnancy-induced hypertension), předčasného porodu, gestačního diabetu a úmrtí plodu. Kontrolní skupinu tvořily odpovídající subjekty, které dokončily těhotenství bez problémů. Byl zkoumán prediktivní účinek hladiny KP v séru na nepříznivé výsledky těhotenství. Výsledky: Mezi všemi pacientkami s nepříznivými výsledky těhotenství byla hladina KP-10 významně vyšší u těch, u kterých došlo k FGR (p = 0,025). V kohortě pacientek postižených těhotenstvím indukovanou hypertenzí (PIH), buď samotnou nebo doprovázenou preeklampsií, byla zaznamenána tendence k vyšším hladinám KP-10 (p = 0,059), ačkoli nebylo dosaženo statistické významnosti. Nicméně pokud jde o KP-10, vypočtená cutoff hodnota a plocha pod křivkou (AUC – area under the curve) pro predikci nástupu FGR byly statisticky významné (AUC: 0,684; p = 0,006). Bylo zjištěno, že model vytvořený s KP-10, PIH a plazmatickým proteinem A spojeným s těhotenstvím (PAPP-A) je významný při predikci vývoje FGR (p = 0,006; NPV: 98 %; PPV: 21,4 %; OR: 0,10; 95% CI 0,016–0,611). Závěry: Hladiny KP v séru matky v I. trimestru mohou být využity jako biomarker v I. trimestru, který může predikovat vývoj FGR.
