Chronická endometritida – stále diskutovaný problém u neplodných žen

Autoři

  • Kryštof Břečka
  • Borek Sehnal Onkogynekologické centrum, Gynekologicko-porodnická klinika, Fakultní nemocnice Bulovka a 1.lékařská fakulta Univerzity Karlovy, Budínova 2, Praha 18081 https://orcid.org/0000-0003-2622-2181
  • Kateřina Maxová
  • Michael J. Halaška
  • Kristýna Keprtová
  • Martin Hruda
  • Lukáš Rob
  • Tonko Mardešič

Klíčová slova:

chronická endometritida, hysteroskopie, plazmatické buňky, imunochistochemie CD 138, antibiotika, neplodnost, reprodukční výsledky

Abstrakt

Cíl studie: Přehled současných znalostí o patofyziologii, možnostech diagnostiky a léčbě chronické endometritidy u neplodných žen. Metodika a výsledky: Jedním z významných příčin neúspěšné in vitro fertilizace (IVF) jsou nediagnostikované intrauterinní patologie, mezi které patří i chronický zánět děložní sliznice (endometritis chronica, CE). Nicméně někteří autoři negativní vliv CE na reprodukční výsledky relativizují. Etiopatogeneze CE je způsobena kvalitativní a kvantitativní změnou endometriálního mikrobiomu s abnormálním pomnožením mikroorganismů přirozeně se vyskytujících v dutině děložní nebo v pochvě. Neexistuje jednotná shoda o nejčastějším patogenu způsobující CE. CE je charakterizována infiltrací plazmatických buněk do stromatu endometria mimo menstruační cyklus, doprovázený hyperémií a edémem endometria. Klinické příznaky jsou velmi mírné nebo chybí. Stanovení diagnózy chronické endometritidy je často obtížné, protože neexistuje žádná specifická klinická ani laboratorní diagnostická metoda. Pro diagnostiku CE se běžně používají následující vyšetřovací možnosti: diagnostická hysteroskopie, histopatologické vyšetření endometria včetně imunochistochemie CD 138 a kultivace z dutiny děložní. Avšak standardizovaná mezinárodní hysteroskopická a histopatologická kritéria pro přesné stanovení diagnózy CE stále chybí. Empiricky podaná antibiotická terapie zlepšuje u neplodných pacientek s prokázanou CE úspěšnost otěhotnění a donošení životaschopného plodu. Článek kromě přehledu současných poznatků o CE diskutuje význam hysteroskopie v diagnostickém procesu. Závěr: CE je často klinicky němé onemocnění s negativních dopadem na reprodukci neplodných žen. Ačkoli stále existuje mnoho nevyřešených otázek, zavedení hysteroskopie do diagnostického postupu je pro klinickou praxi důležité, ale hysteroskopie nezřídka ani v kombinaci s histologickým vyšetřením endometria neumožňuje jednoznačnou diagnózu CE. Dosavadní znalosti by měly upřesnit další prospektivní randomizované studie na vybrané skupině žen s prokázanou CE a opakovaným selháním implantace prokazatelně euploidních embryí.

Biografie autora

Borek Sehnal, Onkogynekologické centrum, Gynekologicko-porodnická klinika, Fakultní nemocnice Bulovka a 1.lékařská fakulta Univerzity Karlovy, Budínova 2, Praha 18081

Gynekologicko-porodnická klinika, Onkogynekologické centrum, Fakultní Nemocnice Bulovka
Budínova 2
Praha 8
180 81

pozice: odborný asistent

Stahování

Publikováno

2024-06-24

Číslo

Sekce

Gynekologie a porodnictví

Kategorie